Neustálý nárůst obliby sjezdového lyžování přispívá ke vzniku nových středisek a rozvoji stávajících. Jedním z hlavních prvků prostředí, které se proměnilo v důsledku rozvoje lyžařských středisek, je reliéf krajiny. Podléhá různým změnám, jako je vznik nových tvarů terénu souvisejících s erozí na površích sjezdovek, destrukce vegetace, vyvracení skalního podloží nebo narušení přirozeného fungování geomorfologických procesů.

"Problém environmentálních změn souvisejících se sjezdovým lyžováním není ve vědecké literatuře nový, ale změny terénu nejsou často diskutovány. Nejčastěji publikované práce se týkají změn rostlinných společenstev v areálech sjezdovek. Existuje jen málo prací zabývajících se problémem změn přirozeného fungování procesů, zejména těch, které se týkají neživé přírody. Největší nedostatek znalostí se týká vysokohorských oblastí, nacházejících se nad horní hranicí lesa, kterým by se vzhledem k největší náchylnosti k poruchám přírodních cyklů, například ke změnám klimatu, měla věnovat větší pozornost," říká vedoucí výzkumu Dawid Piątek z Ústavu Geografie a prostorového managementu Jagellonské univerzity.

Práce v Tatranském národním parku jsou prováděny pomocí souboru různorodých výzkumných metod. Základem je provádět terénní mapování sjezdovek a údolí, kde nejezdí. Toto mapování zahrnuje měření velikosti reliéfních forem, např. šířky, délky a hloubky prohlubní v místě, kde rolba jezdí při nedostatečné sněhové pokrývce. Získaná data jsou využívána ve statistických analýzách, které ukazují změny v průběhu přírodních procesů, např. eroze nebo akumulace v korytě potoka. Vědci z Jagellonské univerzity provádějí také pozemní laserové skenování a rozbory v softwaru GIS, díky kterému předvedou, jak sjezdové lyžování ovlivňuje krátkodobé změny terénu – mezi obdobím před a po lyžařské sezóně.

Při analýze změn v topografii oblasti Kasprowy Wierch způsobených sjezdovým lyžováním je podle Dawida Piątka třeba věnovat pozornost dvěma způsobům dopadu. Prvním je přímý dopad vyplývající z průjezdu rolby a lyžařů s nedostatečnou hloubkou sněhu. Rolby způsobují degradaci svahů vytvářením prohlubní a ničením rostlinného pokryvu. - V roce 2023 jsem identifikoval 247 takových míst. Formy vzniklé průjezdem rolby kromě odstraňování materiálu ze svahu aktivují i ​​další erozní procesy, které se již přirozeně vyskytují. Bohužel z hlediska degradace životního prostředí jsou tyto formy často velmi odolné v čase a nezarůstají. V současné době je výzkum ve fázi výpočtu objemu materiálu erodovaného rolbami pomocí výsledků pozemního a leteckého laserového skenování. Dosud nebyl rozsah takové eroze v literatuře kvantitativně popsán, tvrdí vědec.

Druhý způsob dopadu je nepřímý a vyplývá ze změn v průběhu přírodních procesů – z rozšiřování sněhové pokrývky a změn v období tání sněhu v důsledku zhutňování sněhu rolbou. Provedené statistické analýzy ukazují, že změna odtoku při tání sněhu a rozprostření povrchu svahu rolbami mělo za následek zesílenou vodní erozi v tocích v oblasti sjezdovek.

"Provedený výzkum, přestože projekt ještě není ukončen, jasně ukazuje, že lyžování v oblasti Kasprowy Wierch vede k zesílené erozi a degradaci povrchu svahu. Je třeba zdůraznit, že na Kasprowy Wierch se nepoužívá umělé zasněžování. Výzkumy provedené na katedře geomorfologie Ústavu geografie a prostorového managementu Jagellonské univerzity v níže položených oblastech Karpat jasně ukazují, že voda z tajícího umělého sněhu vede k mnohem intenzivnější erozi než v oblastech bez zasněžování. Srovnáním s předběžnými výsledky z Kasprowy Wierch lze dojít k závěru, že umělé zasněžování v Tatrách by vedlo k velmi vážné degradaci prostředí vysokohorských luk, a to jak z hlediska svahové eroze, tak změn horských druhů, což již bylo naznačeno. zaměstnanci Tatranského národního parku v předchozích studiích,"  říká David Piątek.

Dodává: Prostředí alpských luk v Polsku je jedinečné jak z hlediska živé přírody, tak procesů neživé přírody, a proto je vhodná ochrana těchto oblastí mimořádně důležitá. Doufám, že můj výzkum k tomu může přispět.

zdroj: uj.edu.pl