Každý z deseti britských outsiderských umělců prezentovaných na výstavě jde svou vlastní, nekompromisní cestou. Od multisenzorických instalací Mahly Amatiny a Elinor Rowlands, přes jemné výšivky a batiky Ann Churchill až po intenzivní, symbolické obrazy Yvonne Mabs Francis a znepokojivé performance Kim Noble. Seznam umělců doplňují romská umělkyně a aktivistka Delaine Le Bas, konceptuální kolážistka Sarah Jane Hender, umělec Kwaga Sillingi, který čerpá z africké kultury, a Kate Bradbury, která vytváří složité sochy z městských nálezů. Jejich díla jsou radikálně upřímná a esteticky nepředvídatelná. Pro mnohé z nich není umění jen vášní, ale nutností – formou přežití, sebevyjádření a kontaktu se světem. Jejich dílo vypráví příběh každodenního života, neurodiverzity, spirituality, traumatu, vyloučení, ale je také plné naděje, humoru a něhy.

Co je outsiderské umění?

Termín outsider art (outsiderské umění) zavedl anglický kritik a umělecký expert Roger Cardinal, aby přiblížil koncept Jeana Dubuffeta o tzv. syrovém umění, které tvoří lidé fungující mimo institucionální struktury, často marginalizovaní, jednající intuitivně a z potřeby srdce. Jde o umění „zvenčí“, ale ne „na okraji“ – jeho síla spočívá v autenticitě a radikální nezávislosti. Není náhoda, že se výstava koná ve Slezském muzeu v Katovicích, protože právě zde se nachází největší sbírka neprofesionálního umění v Polsku, která shromažďuje mimo jiné předměty z oblasti art brut a outsider art. Je jakýmsi doplňkem k výstavě „Ženský princip“, která byla představena před rokem a zaměřuje se na polské outsidery. Výstava „Nejste sami: Outsideři v umění 2025“ ve Slezském muzeu v Katovicích není jen prezentací nenápadných děl – je pozvánkou do světa, v němž je citlivost a nezávislost největší silou. Je to také příležitost setkat se s odvážnými hlasy žen, které si prostřednictvím umění vydobyly prostor promluvit svým vlastním jazykem – upřímně, bez kompromisů a za svých vlastních podmínek. Vernisáž výstavy v otevřeném formátu se uskuteční ve Slezském muzeu v Katovicích ve středu 18. června v 18:00.

Výstava „Nejste sami. Outsideři v umění 2025“ vznikla ve spolupráci Slezského muzea v Katovicích a BEAF Arts. Jedná se o jednu z nejzajímavějších spoluprací mezi institucemi z obou zemí, která se koná v rámci britsko-polské sezóny 2025. Krátce po zahájení výstavy v Polsku začne i její edice ve Velké Británii, a to v Boscombe Arts Depot v Bournemouthu – „Nejste sami – Ženy v umění 2025“. Tyto sesterské výstavy, které probíhají paralelně a představují různá díla stejných deseti umělkyň, si kladou za cíl ukázat široké spektrum ženské kreativity. Jejich dílo zkoumá vztahy umělkyň mezi sebou navzájem a s komunitami, ve kterých žijí, a zároveň buduje silnější vazby a podporuje větší povědomí o rozmanitých zkušenostech a přínosech žen k současnému umění.

Výstava představuje díla:

Mahlia Amatina (narozena 1984, Reading, Velká Británie, žije a pracuje v Readingu). Začala tvořit těsně před diagnózou autismu v roce 2015. Její dílo se točí kolem témat neuroatypičnosti a využívá různé senzorické kanály k prozkoumání života lidí s autistickým spektrem. Vytváří imerzivní, interaktivní instalace, abstraktní obrazy smíšenými médii a digitální umění. Absolvovala umělecké rezidence a její díla byla prezentována v galeriích i veřejných prostorách. Snaží se zpřístupnit umění širšímu a rozmanitějšímu publiku.

Kate Bradbury (narozena 1961, Ibadan, Nigérie, žije a pracuje v Londýně). Její dílo je rozmanité, od detailních kreseb inkoustem dlouhých přes metr až po vířivé sochy vyrobené z nalezených předmětů, a její styl se neustále mění. Sbírá průmyslový a domovní odpad, který ukládá do krabic ve svém domě, dokud nenastane ten správný okamžik k jeho použití. Bradburyho dílo prochází různými fázemi, někdy se zaměřuje na postavy a hrdiny, jindy na abstraktnější formy. Každé dílo vypráví příběh čerpaný z její fantazie. Učí se metodou pokusů a omylů, experimentováním a sledováním práce ostatních. Tvoří intuitivně, ve dne v noci, a ztrácí se v aktu tvoření.

Ann Churchill (narozena 1944, Oxford, Velká Británie, žije a pracuje v Bathu). Umělecká praxe zahrnuje kresbu, malbu a textil. Svou práci vnímá jako meditativní proces podporující její vnitřní, duchovní cestu. V 60. letech 20. století každý den vytvářela automatické černobílé kresby. V 70. letech 20. století začala intenzivně používat barevné inkousty a na papíře vytvářela vířící, propletené linie a tvary. Její nejnovější díla ukazují přírodní svět v kombinaci s imaginární krajinou.

Yvonne Mabs Francis (1945–2025, Oxford, Velká Británie, žila a pracovala v Bicesteru). V 60. letech studovala výtvarné umění na Slade School of Fine Art. Rok poté, co školu opustila, zemřel její milovaný otec a ona začala mít psychotické epizody. Po tomto traumatickém zážitku začala navrhovat, šít a prodávat oblečení pod značkou MABS. Po jedenácti letech se vrátila k malování. V roce 2000 se rozhodla, že pro své obrazy potřebuje téma. Teprve tehdy přemýšlela o svém utrpení během zhroucení a o tom, jak málo lidí – dokonce i lékařů – o tomto typu zážitku vědělo. Chtěla vytvořit obrazy, které by diváka zastavily a donutily ho číst text – nedílnou součást její tvorby. Díla na výstavě jsou součástí série osmi děl. Sarah Jane Hender (narozena 1972, Dorset, Velká Británie, žije a pracuje v Bournemouthu). Její tvorba čerpá z osobních zkušeností. Její fascinace lidskou postavou pramení z rané posedlosti autoportréty a fetišizací těla a obličeje. V poslední době se začala zajímat o reprezentace androgynie a rozmazávání genderové identity. Mnoho let žila v Londýně, kde byla součástí uměleckého kolektivu, který proměňoval opuštěné budovy v ateliéry a výstavní prostory. Během této doby pracovala v lo-fi stylu a prováděla performativní intervence ve veřejných prostorách. Experimentuje s různými materiály, od ručně šitých oděvů až po měkké sochy pokryté hlínou. Vytváří také videa.

Delaine Le Bas (narozena 1965, Worthing, Velká Británie, žije a pracuje ve Worthingu). Britská umělkyně, jejíž dílo zkoumá témata národnosti, půdy, sounáležitosti a genderu. Pracuje s různými médii: textil, film, performance, fotografie a sochařství. Její umění odráží zkušenosti spojené s dospíváním v romské komunitě a kulturní historii a mytologii Romů. „Snažím se vyjádřit...“ „…sebe různými způsoby,“ říká. „Chci lidem ukázat, jaké to je být ‚jiný‘ a kam patříme, když nepatříme do žádné komunity. Vizuální popis má pro mě úplně jiný význam než slova a u publika rezonuje silněji.“ Kim Noble (narozena 1960, Londýn, Velká Británie, žije a pracuje v Londýně). Umělkyně, která se potýká s disociativní poruchou identity (DID). DID je kreativní způsob, jak se vypořádat s nepředstavitelnou bolestí – hlavní osobnost se rozdělí na několik částí, mezi nimiž je bariéra amnézie. Od 14 let trávila čas v psychiatrických léčebnách. Přestože neměla žádné formální umělecké vzdělání, Kim a její alter ego se začali po krátké době strávené se studentem arteterapie v roce 2004 zajímat o malování. V současné době tvoří 13 různých umělců, kteří představují Kiminy různé osobnosti, v různých stylech, barvách a tématech – mnozí z nich si uvědomují, že sdílejí jedno tělo.

Elinor Rowlands (narozena 1984, Lucembursko, žije a pracuje v Londýně). Interdisciplinární umělkyně, kombinující prvky zvuku. umění, kompozice, kresba, malba a video. Jako doktorandka na Nottingham Trent University's Art Research Centre (ARC) zkoumá autistickou stimulaci (opakující se chování, které pomáhá regulovat emoce) jako uměleckou metodologii. Ve své práci vytváří snové světy inspirované rituály, magií a transfeministickou perspektivou. Jako autistická osoba s ADHD a synestézií Rowlands vyjadřuje svůj jedinečný pohled prostřednictvím aktu tvorby.

Patricia Shrigley (narozena 1960, Liverpool, Velká Británie, žije a pracuje v Londýně). Neuroatypická umělkyně, jejíž umění konfrontuje diskriminaci a stereotypy šířené politiky a médii. Používá lišky a holuby k odhalení třídních předsudků, které ve Velké Británii převládají – lišky symbolizují tzv. „divokou“ mládež, zatímco holubi jsou spojováni s negativním obrazem chudých jako „chovných pro výhody“. Prostřednictvím své práce kritizuje tyto dehumanizující nálepky a zdůrazňuje odolnost a důstojnost. Kwaga Sillingi (narozena 1991, Londýn, žije a pracuje v Londýně). Malířka kombinující papírové koláže s akrylovými barvami, aby... tvoří výrazné, velkoformátové obrazy. Od roku 2018 je spojena s ateliérem ActionSpace ve Studiu Voltaire. Ve své tvorbě neustále zkoumá hustě se překrývající barevné kombinace a uspořádání kruhových forem. Často pracuje na čtyřech obrazech současně a používá přitom svůj vlastní systematický tvůrčí proces – nejprve uspořádá předmalované kruhy do uspořádaných vzorů, které tvoří základní vrstvu, a poté postupně vrství barvu. Každá vrstva je malována jinak. Postupem času se vzory přesouvají od striktních k volnějším, diagonálním formám s hustými, expresivními smyčkami barvy.

zdroj: Slezské muzeum v Katowicích