Vědci z AGH - Akademii Górniczo-Hutniczej v Krakowě, společně s pracovníky katedry zahradnictví Wroclawské univerzity životního prostředí a přírodních věd kontrolují, zda rostliny v případě nedostatku vody, nadměrného sucha nebo napadení škůdci nevydávají zvuky, které jsou pro lidské ucho neslyšitelné a které mohou naznačovat, že jsou ve stresové situaci. Akustikové z AGH přicházejí na pomoc šlechtitelům rostlin, kteří používají specializované mikrofony citlivé na ultrazvuk k záznamu zvuků generovaných rostlinami.
Spolupráce s experimentálním skleníkem v Centru pokročilých zahradnických výrobních technologií Wroclawské univerzity životního prostředí a přírodních věd vyústila ve výzkum využitelný v diagnostice rostlin. Informace a závěry z následných pokusů může být pro šlechtitele rostlin indicií, jak se ještě lépe starat například o velkoplody a rychleji reagovat na změny související se zavlažováním nebo ochranou proti škůdcům.
Janusz Mazurek z katedry zahradnictví přiznává, že studium zvuků generovaných rostlinami má pro přírodovědce velmi praktický rozměr:
- Tento typ výzkumu považujeme za inovativní a výsledky nám mohou pomoci mimo jiné ve výzkumu stresu rostlin způsobeného fyziologickými faktory, jako je nedostatek vody, nadměrná teplota, nedostatek živin, stejně jako stres způsobený chorobami a škůdci. V zahradnické produkci rozhoduje o efektivitě akcí producentů rychlá a v tomto případě i neinvazivní identifikace problému. To zapadá do široce chápaných činností souvisejících s integrovanou výrobou.
Zvuky produkované rostlinami mají frekvence, které lidské ucho neslyší. Vyzařovaný ultrazvuk lze zaznamenat pouze pomocí specializovaných mikrofonů používaných vědci a vědci pracující každý den v Laboratoři technické akustiky
na Katedře mechaniky a vibroakustiky Fakulty strojního inženýrství a robotiky AGH v Krakowě.
Poslouchání rajčat ve sklenících
- Provedli jsme první etapu výzkumu v experimentálním skleníku Centra inovativních zahradnických výrobních technologií Wroclawské univerzity a zkoumali malé sazenice rajčat, které ve vhodných podmínkách rychle rostou. Bylo pro nás důležité, aby podmínky pro pěstování rostlin byly co nejlepší a ty mohli zajistit pouze kompetentní pracovníci, kteří denně pracují v pokusných sklenících a vědí, jak takové podmínky rostlinám vytvořit. Během našich měření dosahoval růst rajčat až 30 cm za týden – vysvětluje Klára Chojnacka, doktorandka z AGH.
- Měření ve skleníku ukázala, že rostliny skutečně vydávaly impulsy u ultrazvuků a jejich frekvence se měnila v závislosti na denní době. Rostliny vytvářely více impulsů během dne - říká Bartłomiej Chojnacki z Laboratoře technické akustiky AGH. Zvuky generované rostlinami jsou tzv impulsní hluk, který, jak vysvětlil tým akustiků z AGH, lze snadno odlišit například od stálého hluku generovaného osvětlením, zařízením nebo lidmi. Výsledky získané z měření ve vratislavských sklenících proto potvrzují těch pár předchozích studií na rostlinách (výsledky výzkumu prováděného na rostlinách publikoval tým z Tel Avivské univerzity).
Měření v anechoické komoře AGH
Další etapa výzkumu probíhala ve zcela kontrolovaných podmínkách, v anechoické komoře Laboratoře technické akustiky v Krakowě. Měření byla provedena pomocí mikrofonů pro bioakustické aplikace. Díky takovému vybavení jsou vědci schopni zaznamenat zvuky nad 200 kHz. Měřicí rozsah zařízení tak umožňuje experimentovat s různými rostlinami, které vydávají zvukové impulsy na různých frekvencích. Testovaná rajčata vydávala hluk v rozsahu 20-50 kHz. – Např. obiloviny nebo vinná réva však vyžadují zcela jiné vybavení s mnohem větší citlivostí na ultrazvuk a širším frekvenčním rozsahem. Podle nám známé literatury tyto rostliny vydávají impulsy v rozsahu 80-150 kHz - vysvětluje Dr. Eng. B. Chojnacki z AGH.
- Stabilních akustických podmínek jsme schopni dosáhnout pouze v naší laboratoři, v bezodrazové komoře. Zde máme jistotu, že nic nebude překážet naší registraci. Během výzkumné fáze prováděné v AGH jsme rostlinám zajistili vhodné podmínky z hlediska světla, hnojení a zavlažování. Tato etapa byla konzultována se zahradníky z Vratislavi, kteří rostlinám určili podmínky, říká K. Chojnacka.
Druhá fáze měření, prováděná v bezodrazové komoře AGH, trvala několik týdnů. Vědci umístili rostlinu do kontrolovaného akustického prostředí s akustickou hladinou pozadí pod 0 dB (decibely) a bez dalších odrazů zvuku, a poté kolem závodu umístil 8 specializovaných mikrofonů.
- Tímto způsobem bychom kromě záznamu signálu mohli kontrolovat i směrovost zvuku, tedy směr, kterým zvuk vychází. Jde o novinku v současném výzkumu zvuků vydávaných rostlinami. Na základě takového výzkumu bude možné určit, který prvek rostliny vydává zvuk, a následně provést podrobnou analýzu jeho původu - vysvětluje akustik Dr. Eng. B Chojnacki z AGH.
Bylo testováno několik sazenic, nejprve se zachovalo vhodné hnojení a zalévání pro získání kontrolních údajů, potom sušení rostliny, dokud není úplně suché mj. Předběžná analýza dat získaných z měření v Technické akustické laboratoři ukazuje, že stejně jako ve sklenících i rajčata vydávala zvukové pulzy na úrovni 30-50 kHz. Impulzy zesílily, když byla rostlina suchá.
Data získaná z výzkumu pak vědci ověří.
V další fázi experimentu budou také analyzovány změny, ke kterým dochází v signálech emitovaných rostlinou za podmínek sušení.
Cílem výzkumu je diagnostika rostlin v reálném čase
Data z akustického naslouchání mohou pěstitelům v reálném čase poradit, kdy plodina vyžaduje další zásah člověka. Díky tomuto typu diagnostiky budou moci šlechtitelé rostlin ještě více pečovat o své plodiny nebo reagovat s předstihem.
- Akustický výzkum by se tedy dal využít v další, velmi nesamozřejmé oblasti, a to v řízeném šlechtění rostlin, které je, jak víme, ve světě stále populárnější. Kromě souvisejících údajů s okolní vlhkostí nebo teplotou by se pěstitelé mohli na základě signálu přímo z rostliny rozhodnout o posílení hnojení, intenzivnější zálivce nebo ochraně proti škůdcům, aniž by byli fyzicky přítomni na místě – vysvětlují vědci z AGH.
Provedený výzkum tedy zapadá do předpokladů průmyslu 4.0, který předpokládá podporu lidského rozhodování. Údaje poskytnuté akustiky mohou v blízké budoucnosti podpořit ovocnáře a zlepšit kvalitu pěstovaných rostlin.
zdroj: AGH
Ve Slezském vojvodství k 31. prosinci 2024 pracovalo 92,1 tisíce cizinců (tj. 8,7 % cizinců v zemi). Informuje Statistický úřad v Katowicích.
Nové silniční systémy, investice do bydlení, rozvoj vzdělávací infrastruktury, cyklistická doprava a zelené plochy – to jsou jen některé z aktivit realizovaných v Katowicích v roce 2024. Podle zveřejněné výroční zprávy město vyčlenilo na investice téměř 511 milionů zlotých, z čehož přes 200 milionů zlotých pocházelo z externích zdrojů.
V Żorách, na sídlišti Powstańców Śląskich 23, byla otevřena autonomní prodejna Piko24, která funguje zcela bezobslužně a je založena na technologii založené na umělé inteligenci, kterou vytvořili polští inženýři. Prodejna byla spuštěna 1. června a přístup do ní je možný 24 hodin denně, sedm dní v týdnu. Prodejna nemá ani tradiční, ani samoobslužné pokladny. Neexistují zde ani žádní prodavači. Zákazníci si stačí nainstalovat aplikaci, zaregistrovat telefonní číslo a přidat platební kartu. Poté naskenují QR kód u vchodu, vyberou si produkty z regálů a odejdou – platba se inkasuje automaticky. Systém sám detekuje, co bylo odebráno.
je specializovaná stavební společnost s působností po celé ČR, a v zemích EU...
Frekomos
dle firemní klasifikace
Česko, Moravskoslezský kraj
Frekomos
dle firemní klasifikace
Česko, Moravskoslezský kraj
Portál i-Region.eu
dle dohody
Česko, Moravskoslezský kraj