Ostravští zastupitelé s výstavbou vodního koridoru nesouhlasí. Ve středu 11. listopadu proto na svém zasedání vydali nesouhlasné stanovisko k usnesení vlády České republiky ve věci zahájení přípravy stavby Oderské větve kanálu v úseku mezi Ostravou a polským městem Koźle. „Zároveň žádáme vládu o změnu usnesení ke stavbě kanálu. Požadujeme, aby byla ještě před procesem EIA zpracována komplexní podrobná analýza dopadů stavby na životní prostředí, včetně vyhodnocení souladu stavby se zákony naší republiky v oblasti životního prostředí, a dále podrobná analýza vlivu zamýšlené stavby na dopravní infrastrukturu města, její zatížení, propustnost a stavebně technickou připravenost,“ prohlásil ostravský primátor Tomáš Macura.

S Ostravou nikdo nejednal

Studie proveditelnosti podle ostravského magistrátu dostatečně neřeší dopady na zákonem chráněné zájmy na úseku vodního hospodářství, ochrany přírody a krajiny. Město Ostrava proto adresovalo dopis premiéru Andreji Babišovi, ve kterém se také uvádí, že by stavba kanálu měla obrovské důsledky na ekosystém a životní prostředí v okolí řeky Odry, která Ostravou protéká. „Považujeme za nepřijatelné, že s námi materiál nikdo předem neprojednal, přestože stavba by způsobila nevratné škody na krajině a životním prostředí celého Ostravska," uvedl Macura

Součástí oderské větve kanálu se mělo stát také přístaviště, které by vyrostlo mezi Mariánskými Horami a Svinovem, kde se plánovalo vybudovat nové logistické centrum. Ostrava však zájem o to, aby se stala přístavním městem, nemá. Stavbu navíc odmítají i další odborníci nebo univerzity.

Zastaralá koncepce

Podle vedení města je navíc celá koncepce projektu zastaralá, protože Ostrava už není městem těžkého průmyslu. „Význam kanálu pro průmyslovou dopravu by tedy byl velmi sporný,“ řekla náměstkyně pro životní prostředí Kateřina Šebestová. „Využití řeky pro rekreační plavbu je sice žádoucí, ale rozhodně nevyžaduje takové zásahy, se kterými současný záměr počítá,“ dodala.

Celý projekt by byl navíc finančně velmi nákladný. Zároveň by měl obrovský, až likvidační vliv, na nivní biotopy a společenstva organismů včetně chráněných druhů rostlin a živočichů. Ohroženy by byly biotopy, které jsou součástí území Chráněné krajinné oblasti Poodří včetně přírodních rezervací Rezavka a Polanský les, národní přírodní rezervace Polanská niva a území soustavy Natura 2000. Ta zahrnuje Ptačí oblast Poodří, Ptačí oblast Heřmanský stav – Odra – Poolší a evropsky významnou lokalita Poodří.  „Ohrozila by také některé zdroje pitné vody, významné pro město. Jsme proto toho názoru, že vynakládané finanční prostředky by měly směřovat do jiných oblastní regionu a přípravy projektu na vybudování vodního kanálu Odra – Labe – Dunaj by se měly zastavit,“ myslí si Šebestová.

 autor: Petr Sobol