Máte za sebou funkční období v pozici náměstka pro dopravu v Moravskoslezském kraji, kde jste měl zodpovědnost za rozvoj kraje v této oblasti. Na jaké úrovni je tedy podle vás dopravní propojení mezi Moravskoslezským krajem a Slezským vojvodství?

V klíčových tazích v zásadě uspokojivé. Oba naše regiony jsou spojeny dvěma dálnicemi i hlavním železničním koridorem. Ale náš kraj sousedí nejen se Slezským, ale i s Opolským vojvodstvím, na to bychom neměli zapomínat. Trápí mě přeshraniční regionální spojení mezi našimi regiony. A to jak silniční, tak i železniční. To má k ideálu hodně daleko.

Před patnácti lety statutární město Opava iniciativně zpracovalo modelovou studii „Border Crossing v Euroregionu Silesia, II. Etapa,“ která zmapovala stav příhraniční infrastruktury, a to bez ohledu na to, kdo je jejím vlastníkem. Podle této studie kraj realizoval s polskou stranou několik přeshraničních spojení. Víme, které komunikace chceme opravit, bohužel programy česko-polské spolupráce nemají dostatek peněz. Je jich zoufale málo. V této oblasti prostě musíme přidat.

Navíc se blíží revize transevropských dopravních sítí TEN-T. Rádi bychom do globální sítě TEN-T dostali silniční a železniční koridor Ostrava – Opava – Krnov – Bartultovice – Opole. Je to náš dlouhodobý cíl. Pokud vím, ministerstvo dopravy chystá ve věci TEN-T poziční stanovisko, ale jak vypadá, to zatím nevím.

Z Polska k nám míří spousta polských pracovníků i turistů. Nemyslíte si, že by dopravní propojení těchto oblastí mohlo být ještě větší?

Ano, podle statistik denně dojíždí do našeho kraje skoro 20 tisíc polských občanů a drtivá většina jezdí auty. Jen zanedbatelná část pak využije veřejnou dopravu. Víme také, že některé firmy svážejí své zaměstnance svými speciálními autobusy. Zvýšit podíl veřejné dopravy by bylo určitě dobré pro životní prostředí, ale brání tomu naprosto rozdílný systém veřejné dopravy v obou zemích. V našem kraji je doprava plně integrovaná, zatímco v přilehlých polských okresech je velmi roztříštěná. Ani u vlakové dopravy není spolupráce ideální, ukázkovým příkladem je pětkrát dražší jízdenka zakoupená v den jízdy vlaku. Je tady obrovský prostor pro zlepšení.

Mohlo by například dojít k propojení významných blízkých měst a městských aglomerací?

Pokud vím, tak některé projekty koncepčně chystala některá města v regionu. Například Opava chtěla ve směru na polskou Ratiboř zkrátit spojení mezi těmito městy přeložkou silnice I/46. Zatím v této věci stát nedělá nic. Určitě by to této části kraje moc pomohlo. Musí se něco stát i s takzvanou „peážní železniční tratí“ spojující Krnov a Jeseník přes polské Glucholazy. Revitalizace této trati by moc pomohla. A tak bych mohl pokračovat dál. Jsme s polskými přáteli v Evropské unii a stav regionální přeshraniční dopravní infrastruktury stále není dobrý. Na česko-rakouském a česko-německém pomezí jsou mnohem dál.

Komunikovalo se v této otázce i s polskými kolegy? Vzešly od nich nějaké zajímavé nápady?

Komunikace a spolupráce mezi naším krajem a Opolským a Slezským vojvodstvím je dobrá. Včetně velmi vstřícného přístupu polského konzulátu v Ostravě. Na posledním jednání k vysokorychlostní trati, kterou jsem inicioval, dojeli téměř všichni. Jsme však limitováni přístupem centrálních orgánů v Praze a ve Varšavě. Klíčové silnice a železnice vlastní stát. V územním plánu kraje i obcí problém není. Do naší oblasti je z Prahy a Varšavy strašně daleko, vše se prosazuje obtížně. Ale nechci si stěžovat.

Musím například říct, že zástupci Sdružení pro výstavbu komunikace I/11-I/57 byli letos v červenci u vicepremiéra Havlíčka. Řešili s ním například napojení severovýchodního obchvatu Krnova na hraniční přechod Krnov/Glubczyce.

Polská strana už začala s modernizací své navazující komunikace ve směru na Glubczyce. Toto jednání přineslo velmi pozitivní posun. Kapacitní napojení se bude nakonec na naší straně stavět, příští rok bude vyhotovena dokumentace pro stavební povolení. To je dobrá zpráva nejen pro Krnov, ale pro přeshraniční dopravní infrastrukturu.

Dokážete si představit, že by lepší propojení regionů mohlo nějak pomoct ekonomickému rozvoji a trhu práce?

Zcela jistě. Nejde jen o pendlery, ale i další početné skupiny. Jen já sám mám více než pět kamarádů, kteří mají svoji firmu v Polsku. Takových případů jsou stovky, ne-li tisíce. A samozřejmě opačně. Hranice je opravdu v našem kraji pouze nevýznamná čára v mapě. Byť jsou situace, kdy i ta čára vadí. Jedním z nich bylo uzavření hranic při jarní vlně koronavirové nákazy.

Hodně diskutovaným tématem je projekt Dunaj-Odra-Labe. Jaký je váš názor? Podporujete ho?

Ve stávající podobě a rozsahu projekt nepodporuji ani já, ani zbytek vedení kraje. Negativně se už proti kanálu Dunaj-Odra-Labe vyslovilo v těchto dnech i ostravské zastupitelstvo. A celý projekt má řadu i dalších odpůrců. Navíc spojení těchto tří řek je absolutní nesmysl a sloužilo by pouze k importu čínského zboží do Evropy. Proto ho zřejmě prosazují lidé z okolí prezidenta Zemana. V situaci, kdy nemáme dálnice, obchvaty měst, cyklostezky nebo vysokorychlostní tratě, chceme stavět vodní cestu?

A mrzí mě, že naše ministerstvo udělalo opravdu zásadní chybu, když nazvalo prodloužení splavnění Odry z polského Koźle na české území kanálem Dunaj-Odra-Labe. Tento projekt totiž naopak podporu v našem kraji má. Pokud vím, tak polská strana o tento úsek dlouhodobě usiluje. Jde však o napojení našeho regionu na oderskou vodní cestu. To není Dunaj-Odra-Labe.

Co všechno by výstavba kanálu mohla Moravskoslezskému kraji přinést?

Splavnit Odru z Polska na české území, buď do Bohumína, anebo jiného vhodného místa, kde může dojít k přeložení zboží z lodě na železnici či silnici, je určitě přínosem. A proč? Pro energetickou bezpečnost kraje je důležité nespoléhat pouze na plynovod z Ruska. Ale další prodloužení vodní cesty do našeho vnitrozemí je opravdu nesmyslné a nevidím ho moc reálně.

Častým tématem dopravní obslužnosti regionu je také ostravské letiště. Řada lidí se shoduje na tom, že ostravské letiště doposud vůbec nevyužilo potenciálu polského příhraničí. Mnoho tamních lidí ani neví, že nějaké letiště vůbec máme. Proč tomu tak je? Neuvažuje se naopak z naší strany o nějakém propojení s letišti v Pyrzowicích a v Balicích?

No, budu upřímný. Těžko si představit, že kraj jako vlastník letiště bude dotovat a podporovat dopravu ke své konkurenci. Uvidíme, co udělá nová linka do Varšavy. Provozuje ji polský LOT. Takže chceme naopak nabídnout spojení s naším letištěm polským cestujícím z příhraničí. 

autor: Petr Sobol