Reklama
ZOO OSTRAVA léto 24

Záměry odít slova

11.12.2019
Šipka

Záměry odít slova

Petr Vidlák překládá do češtiny díla Olgy Tokarczuk od roku 1998. Tehdy začal knihou Pravěk a jiné časy. A právě od „Pravěku“ jméno Olgy Tokarczuk trvale zůstalo v povědomí Čechů.

Na otázku týkající se začátku dobrodružství s těmito překlady Petr Vidlák odpovídá: Jak už to tak obvykle bývá, byla to souhra náhod. Ale vždycky za tím stojí nějaká osoba. Tou osobou byla v mém případě zaolžanská básnířka Renata Putzlacher-Buchtová, která mě doporučila nakladatelství.

Renata, nehledě na moji skromnou stáž překladatele,vycítila můj potenciál a předala na mě kontakt brněnskému nakladatelství Host. Udělal jsem zkušební překlad, jim se líbil a od té doby nepřetržitě překládám už dvacet let. Každý rok jednu knížku. Zrovna tento rok jsem dokončil opět překlad knihy Olgy s názvem Bizarní povídky.

Nečekal jsem, že Olga Tokarczuk obdrží Nobelovu cenu. O to víc, když v minulém roce získala cenu The Man Booker International Prize. Co by potvrzovalo dvě velké ceny v jednom roce. To se nestává! A přece. Olga Tokarczuk získala Nobelovu cenu za rok 2018!

Kolik knih Olgy Tokarczuk jste dohromady přeložil?

Mám za sebou osm knížek. Kromě dvou jsem přeložil téměř všechny její romány a většinu povídek. Zbyly pouze dvě sbírky esejí, které nakladatelství zatím nepřeložilo a dvě knížky, které přeložil někdo jiný a v jiném nakladatelství.

Je třeba zdůraznit, že se Tokarczuk objevila na českém literárním trhu zásluhou nakladatelství Host, díky jejich víře v ni a díky redaktorské péči. Kromě toho bylo potřeba najít překladatele, zajistit grafický design, marketing. To všechno se dělalo velice pečlivě.

Překládal jste také Knihy Jakubovy?

Ano, byly to dva roky tvrdé dřiny. Moje největší výzva a skoro tisíc stran velmi obtížného historického textu, který jsem musel nejprve nastudovat. Stejně tak jako Olga Tokarczuk psala knihu sedm let, a připravovala se na ni ještě déle, tak i pro samotného překladatele to bylo velmi náročné.

Co se týká předání obsahu, byla zde jazyková znalost druhořadá?

Polský jazyk, samozřejmě ten z 18. století, to byl oříšek. Jak předat, a jak přeložit tak specifický jazyk? Jaké varianty použít?V tom se skrývá velká odpovědnost. Překladatel musí vybrat tu nejlepší možnou variantu, kterou je schopen si ubránit před případnou kritikou překladu. Protože ta se může objevit vždy. Doufám ale, že se mi to podařilo. Knihy Jakubovy byly skutečně obtížnou knihou. Ale velice dobře se s ní pracovalo. Je to fascinující příběh.

Překládám knihy, které mám rád, které mě něčím přitahují. Ať už je to způsobem, obsahem nebo formou, ale v případě děl Olgy Tokarczuk to vždy bylo o blízkosti všech těchto aspektů jejího literárního díla a, domnívám se, že teprve tehdy může vzniknout skutečně dobrý překlad.

Hovořil jste o adekvátním výběru jazyka, o kulturním zkoumání. Takže by se dalo říct, že práce překladatele je tvrdý chlebíček…

Je to náročná práce. Ale pokud překladatel rozumí autorovi, jeho intelektu, je mu blízký mentálně, lépe pak rozumí jeho záměrům, které jsou často mimoliterární a mimotextové.

Přes dvacet let udržuji s Olgou Tokarczuk kontakt. Občas se setkáme a povídáme si. Ona má své překladatele ráda a je s nimi v kontaktu. Vždycky nabízí svoje rady i pomoc. Ale pro mě je nejdůležitější, že rozumím o co jí jde. Pro mě je důležité, aby jí každý čtenář rozuměl tak, jako já rozumím jí. Chtěl bych, aby takových čtenářů jako já bylo co nejvíc.

Poslední otázka; za jakých okolností jste se dozvěděl o udělení Nobelovy ceny Olze Tokarczuk?

Jel jsem autem a poslouchal Český rozhlas Radiožurnál, který o této zprávě informoval. Doslova v té samé chvíli mi začal zvonit telefon. Informace se roznesla neuvěřitelně rychle. Všichni její překladatalé jsme se zkontaktovali. Všichni se totiž známe. Bylo to skvělé, protože to byly gratulace především překladatelům do angličtiny, švédštiny a němčiny - jsou to velké jazyky s velkým počtem čtenářů. Nobelova cena je také jejich zásluhou. Ale nejvíc se mi líbilo, když Olga Tokarczuk během své první tiskové konference řekla, že díky patří překladatelům, neboť jejich práce je nevděčná a samozřejmě špatně placená. Bylo to velice milé a soudím, že my, její překladatelé, jsme ucítili jakousi satisfakci, protože bez naší práce by nikdo, mimo Polska, neznal díla Olgy Tokarczuk.

 

Jak uvedla Švédská akademie, Olga Tokarczuk získala cenu za „vypravěčskou představivost, která s encyklopedickou vášní překračuje hranice jako svébytná forma života“. Podle polské Wikipedie do října 2019 přeložilo její knihy 90 překladatelů do 37 jazyků.

 

autor : Martyna Radlowska Obrusnik

 

 

 

 

 

 

16.10.2024
Ostrava

Od nynějška se budou moci návštěvníci Hvězdárny v Planetáriu Ostrava podívat na oblohu novým přístrojem. Jde o největší dalekohled v České republice, který je určen k vizuálnímu astronomickému pozorování pro veřejnost. Dalekohled je vybaven zrcadlem o průměru 0,61 m s ohniskovou vzdáleností téměř 4 m. Díky těmto parametrům lze na tmavé obloze zahlédnout hvězdy až 60 000krát slabší než ty, které vidíme očima. Vzhledem k přesvětlení ostravské oblohy bude dosah o trošku menší, nicméně právě větší optika pomůže návštěvníkům večerních pozorování lépe vidět vzdálené kosmické objekty jako jsou hvězdokupy, mlhoviny a galaxie.

16.10.2024
Katowice

Polská Agentura pro průmyslový rozvoj na konci minulého týdne oznámila, že plánuje výstavbu továrny na vodík ve Slezsku. - Myslím, že to bude něco, co změní perspektivu, pokud jde o polskou ekonomiku v oblasti dopravy a ekologie - řekl prezident ARP Michał Dąbrowski. Mezitím Polenergia, největší polská soukromá energetická skupina, oznámila před několika měsíci plány na realizaci podobné investice. Velmi důležitým vodíkovým projektem Polenergie je H2Silesia. Jedná se o projekt rozvíjený v Horním Slezsku, který zahrnuje výstavbu továrny na zelený vodík o výkonu přibližně 105 MW. H2Silesia bude schopna ročně vyrobit přibližně 13 000 tun tohoto zeleného vodíku. Projekt obdržel od Evropské komise notifikační rozhodnutí, díky kterému může získat až 142,77 milionů eur na financování.

14.10.2024
Krakow

V minulých dnech navštívili Památník a muzeum Osvětim tři evropští prezidenti. 9. října prezident Chorvatska Zoran Milanović a 12. října: prezidentka Řecka Katerina Sakellaropoulou a prezident Maďarska Tamás Sulyok. – V posledních týdnech zaznamenáváme o nadcházejícím 80. výročí osvobození Osvětimi rostoucí zájem o diplomacii i mediální svět. Návštěvy Pamětního místa, které se konaly u příležitosti regionálního summitu, který se konal v Krakově, jsou jaksi součástí celého procesu příprav tohoto mimořádně symbolického výročí, řekl ředitel muzea Dr. Piotr M. A. Cywiński.

Reklama

spedice v silniční mezinárodní a vnitrostátní přepravě

nejprestižnější klub ve Slezsku, cafe & cocktail bar

expozice historie regionu Liptov a jeho okolí, jeho architektury, ...

nejstarší národní muzeum v Polsku

vydavatel programového a kulturního časopisu pro GOP

se nachází na Soláni, v malebném prostředí Beskyd ...

je specializovaná stavební společnost s působností po celé ČR, a v zemích EU...

je krajská veřejná knihovna s výukovým statusem...

je zastřešující skupina škol pro nadstavbové vzdělání v prestižních odvětví se zaměřením na umění a módní design

městská organizace a organizátor kulturního života ve městě

Reklama

Frekomos

dle firemní klasifikace

Česko, Moravskoslezský kraj

Frekomos

dle firemní klasifikace

Česko, Moravskoslezský kraj

Portál i-Region.eu

dle dohody

Česko, Moravskoslezský kraj