Na otázku týkající se začátku dobrodružství s těmito překlady Petr Vidlák odpovídá: Jak už to tak obvykle bývá, byla to souhra náhod. Ale vždycky za tím stojí nějaká osoba. Tou osobou byla v mém případě zaolžanská básnířka Renata Putzlacher-Buchtová, která mě doporučila nakladatelství.

Renata, nehledě na moji skromnou stáž překladatele,vycítila můj potenciál a předala na mě kontakt brněnskému nakladatelství Host. Udělal jsem zkušební překlad, jim se líbil a od té doby nepřetržitě překládám už dvacet let. Každý rok jednu knížku. Zrovna tento rok jsem dokončil opět překlad knihy Olgy s názvem Bizarní povídky.

Nečekal jsem, že Olga Tokarczuk obdrží Nobelovu cenu. O to víc, když v minulém roce získala cenu The Man Booker International Prize. Co by potvrzovalo dvě velké ceny v jednom roce. To se nestává! A přece. Olga Tokarczuk získala Nobelovu cenu za rok 2018!

Kolik knih Olgy Tokarczuk jste dohromady přeložil?

Mám za sebou osm knížek. Kromě dvou jsem přeložil téměř všechny její romány a většinu povídek. Zbyly pouze dvě sbírky esejí, které nakladatelství zatím nepřeložilo a dvě knížky, které přeložil někdo jiný a v jiném nakladatelství.

Je třeba zdůraznit, že se Tokarczuk objevila na českém literárním trhu zásluhou nakladatelství Host, díky jejich víře v ni a díky redaktorské péči. Kromě toho bylo potřeba najít překladatele, zajistit grafický design, marketing. To všechno se dělalo velice pečlivě.

Překládal jste také Knihy Jakubovy?

Ano, byly to dva roky tvrdé dřiny. Moje největší výzva a skoro tisíc stran velmi obtížného historického textu, který jsem musel nejprve nastudovat. Stejně tak jako Olga Tokarczuk psala knihu sedm let, a připravovala se na ni ještě déle, tak i pro samotného překladatele to bylo velmi náročné.

Co se týká předání obsahu, byla zde jazyková znalost druhořadá?

Polský jazyk, samozřejmě ten z 18. století, to byl oříšek. Jak předat, a jak přeložit tak specifický jazyk? Jaké varianty použít?V tom se skrývá velká odpovědnost. Překladatel musí vybrat tu nejlepší možnou variantu, kterou je schopen si ubránit před případnou kritikou překladu. Protože ta se může objevit vždy. Doufám ale, že se mi to podařilo. Knihy Jakubovy byly skutečně obtížnou knihou. Ale velice dobře se s ní pracovalo. Je to fascinující příběh.

Překládám knihy, které mám rád, které mě něčím přitahují. Ať už je to způsobem, obsahem nebo formou, ale v případě děl Olgy Tokarczuk to vždy bylo o blízkosti všech těchto aspektů jejího literárního díla a, domnívám se, že teprve tehdy může vzniknout skutečně dobrý překlad.

Hovořil jste o adekvátním výběru jazyka, o kulturním zkoumání. Takže by se dalo říct, že práce překladatele je tvrdý chlebíček…

Je to náročná práce. Ale pokud překladatel rozumí autorovi, jeho intelektu, je mu blízký mentálně, lépe pak rozumí jeho záměrům, které jsou často mimoliterární a mimotextové.

Přes dvacet let udržuji s Olgou Tokarczuk kontakt. Občas se setkáme a povídáme si. Ona má své překladatele ráda a je s nimi v kontaktu. Vždycky nabízí svoje rady i pomoc. Ale pro mě je nejdůležitější, že rozumím o co jí jde. Pro mě je důležité, aby jí každý čtenář rozuměl tak, jako já rozumím jí. Chtěl bych, aby takových čtenářů jako já bylo co nejvíc.

Poslední otázka; za jakých okolností jste se dozvěděl o udělení Nobelovy ceny Olze Tokarczuk?

Jel jsem autem a poslouchal Český rozhlas Radiožurnál, který o této zprávě informoval. Doslova v té samé chvíli mi začal zvonit telefon. Informace se roznesla neuvěřitelně rychle. Všichni její překladatalé jsme se zkontaktovali. Všichni se totiž známe. Bylo to skvělé, protože to byly gratulace především překladatelům do angličtiny, švédštiny a němčiny - jsou to velké jazyky s velkým počtem čtenářů. Nobelova cena je také jejich zásluhou. Ale nejvíc se mi líbilo, když Olga Tokarczuk během své první tiskové konference řekla, že díky patří překladatelům, neboť jejich práce je nevděčná a samozřejmě špatně placená. Bylo to velice milé a soudím, že my, její překladatelé, jsme ucítili jakousi satisfakci, protože bez naší práce by nikdo, mimo Polska, neznal díla Olgy Tokarczuk.

Jak uvedla Švédská akademie, Olga Tokarczuk získala cenu za „vypravěčskou představivost, která s encyklopedickou vášní překračuje hranice jako svébytná forma života“. Podle polské Wikipedie do října 2019 přeložilo její knihy 90 překladatelů do 37 jazyků.

autor : Martyna Radlowska Obrusnik