Kořeny původního opevněného a osídleného sídla v Chotěbuzi je třeba hledat už v pravěku, konkrétně v pozdní době bronzové a starší době železné. Ovšem poté, co lidé toto místo opustili, se na jeho nové obyvatele čekalo dlouhých 1200 let.

Až v období raného středověku dorazili do této oblasti Slované, kteří zde na zbytích původního opevnění vybudovali nové sídlo. Jeho význam rostl, rozmach však uťal začátek jedenáctého století, kdy se místní lidé začali stěhovat do Těšína, což zapříčinilo postupný zánik osidlování Chotěbuze.

Oblast byla řadu let opuštěná, tehdejší obyvatelé zde ale zanechali spoustu historických cenností, které už v 19. století začaly lákat archeology a historiky. Úvodní výkopy byly v Chotěbuzi provedeny před první světovou válkou a o první profesionální výzkum se v letech 1952 až 1954 postaral Lumíra Jisla. O čtyřiadvacet let později pak odstartoval systematický archeologický vědecký výzkum pod vedením Pavla Kouřila.

Za celou dobu došlo v Chotěbuzi k řadě významných nálezů. Do cenné sbírky objevů patří například železná náramky či pouta, několik součástí jezdecké výbavy od masivního třmene až po přezky a železné udidlo, ale také důležité nálezy spojené s obchodem, mezi nimiž ční mince stříbrný obol uherského krále Štěpána I. Vykopávky odhalily i nejrůznější šperky, nářadí, zbraně, ale také kostry březí krávy, prasete, tří ovcí a psa.

V současné době je Chotěbuz jednou z nejlépe prozkoumaných a zdokumentovaných archeologických lokalit v celé České republice. „Archeologický průzkum u nás nadále probíhá a pokračovat bude až do podzimu. Tradičně byla znovu nalezena keramika i pár kovových předmětů,“ uvedla vedoucí útvaru Archeopark a Klub Muzea Těšínska Lenka Bichlerová.

Archeopark v Chotěbuzi, jenž představuje repliku slovanského hradiska, se začal stavět v roce 2001 a po pěti letech byl poprvé otevřen veřejnosti. Na začátku byla vybudována část čelní komorové hradby s věžovitou vstupní bránou, následovala rekonstrukce mostu, který spojil první předhradí s akropolí a později v historickém areálu vyrostlo několik obytných domů a další drobnější výrobní objekty.

Zásadní moment nastal před čtyřmi lety, kdy byla úspěšně ukončena stavba dlouho očekávané multifunkční vstupní budovy, která celou lokalitu ještě více přiblížila turistům a veřejnosti. Nabídla nové zázemí i nové interaktivní expozice, ale také samostatnou keramickou dílnu s pecí a hrnčířským kruhem.

Rekonstrukce hradeb a vstupní věže

V současné době je chotěbuzský archeopark kulturní památkou a jedním z předních českých archeologických nalezišť, které rok co rok vítá spoustu zájemců. „Každoročně nás navštíví okolo 20 tisíc návštěvníků,“ prozradila Bichlerová. Letošní sezonu však poznamenala další rozsáhlá rekonstrukce, která zapříčinila uzavření akropole. „Ve venkovním areálu, konkrétně v akropoli, probíhá rekonstrukce hradeb a vstupní věže. Momentálně je tam pěkně živo, řemeslníci mají napilno, první návštěvníky přivítáme v letní sezoně příštího roku,“ prozradila vedoucí archeoparku.

Turisté si však i v průběhu rekonstrukce přijdou na své. „Mohou si prohlédnout naši multifunkční budovu s archeologickou a přírodovědnou expozicí. V hlavní výstavní místnosti s archeologickými nálezy, které se na našem hradišti skutečně našly, mohou shlédnout mimo jiné i půlhodinový film o životě Slovanů, který se natáčel u nás na hradišti,“ uvedla Bichlerová. V celé budově je připravena celá řada aktivit, které potěší nejen děti. „V dílně si zájemci mohou vyzkoušet mletí obilí, psaní na voskové destičky, hledání kostí v písku nebo si něco malého vyrobit. Nedílnou součástí je pestrá nabídka deskových her, i těch dobových. Návštěvníkům je k dispozici i terasa, na níž pěstujeme nejrůznější bylinky a dobové plodiny,“ dodala.

Archeopark je zároveň místem, kde pravidelně probíhají zajímavé kulturní a společenské akce. Ta nejbližší je na programu v neděli 15. září, kdy zde proběhnou Dny evropského dědictví. „Návštěvníci mohou od 9 do 17 hodin absolvovat dílny raně středověké kultury, tedy vyrazit si vlastní minci, která je kopií půldenáru uherského krále Štěpána I. z jedenáctého století. Taky si vyzkouší různé způsoby psaní od voskových destiček po psaní brkem, tkaní opasku nebo si mohou poslechnout výklad o dobových zbraních,“ pozvala všechny zájemce Bichlerová. Vstup na akci je zdarma.

autor: Petr Sobol