Sběr vzorků se uskutečnil ve dvou fázích - od 1. září roku 2019 do 30. dubna roku 2020 a od 1. září loňského roku do 30. dubna roku letošního. V tomto období je totiž vyloučen přírůstek mláďat. „Zimní zamrzlý trus je zároveň velmi vhodný k izolaci DNA, protože v zamrzlém trusu se DNA uchovává lépe a déle, než v trusu sklizeném v teplé části roku,“ uvedl pro pro i-region.eu Michal Haring ze zásahového týmu pro medvěda hnědého ze Státní ochrany přírody SR.

DNA analýzy medvědího trusu v takovém rozsahu proběhly na Slovensku podruhé. První průzkum byl realizován v letech 2013 – 2015 a tehdy bylo zjištěno, že na Slovensku žije 1256 jedinců.

„Snahou opakovaného výzkumu je zjištění populačního trendu a získání přesnějších dat o populaci. Kromě DNA se z trusu analyzuje i přítomnost parazitů a složení potravy, čímž lze vyhodnotit vlivy zemědělských plodin pěstovaných v areálu výskytu medvěda hnědého, podobně jako prevalence takzvaných „kontejnerových medvědů“ v populaci,“ řekl nám zoolog Lukáš Lončík ze Správy Tatranského národního parku.

Genetickým výzkumem se dá stanovit nejen odhad velikosti populace, ale také – což je ještě důležitější  – získat přesnější představu o rozšíření medvěda hnědého v rámci celého území Slovenska. „Genetické analýzy průběžně realizují pracovníci fakulty Karlovy univerzity v Praze. Po dokončení laboratorních analýz bude následovat statistická analýza dat a pro úspěšnou aplikaci CMR (Capture Mark Recapture) bude použita kombinace genetických metod,“ prozradil  Michal Haring.

Medvědi vs. lidé

Analýza DNA je nejpřesnější a jedinou objektivní metodou, jak odhadnout četnost populace medvěda hnědého. Se vzorky trusu a genotypy konkrétních jedinců, které jsou z vzorků izolovány, se navíc pracuje, aniž by sběrač přišel do kontaktu s medvědem. Medvědi tak nejsou pronásledováni, vyrušováni a ani stresováni odchytem.

Medvědí populace na Slovensku roste, na což má zásadní vliv pěstování vysokoenergetických plodin, zejména pak kukuřice, díky čemuž samice medvěda dokáže v podtatranské oblasti odchovat více mláďat než v minulosti. „Nelze však mluvit o tom, že by populace medvěda hnědého byla v území Tater na hranici únosnosti,“ prohlásil zoolog Lončík.

Častým tématem je výskyt medvědů v blízkosti lidských obydlí, což je způsobeno především snadno dostupnou potravou v nezabezpečených kontejnerových nádobách. Medvěd je totiž potravní generalista, který k vyhledání obživy využívá zejména čichu a kontejnery v podhorských obcích často obsahují množství kuchyňského odpadu, který medvědy láká. Tento problém existuje především v tatranských osadách a tudíž i ve vlastním území Tatranského národního parku a obcích situovaných v jeho bezprostřední blízkosti.

Ke střetům člověka s medvědem dochází nejčastěji právě při nezabezpečeném komunálním odpadu a v blízkosti kukuřičných polí, kde není problém spatřit i vyšší počet jedinců na relativně malé ploše ve stejnou dobu. „Na základě těchto pozorování však není možné vyhodnotit únosnost četnosti pro území Tater, z důvodu schopnosti jedinců migrovat na velké vzdálenosti a tedy i z jiných pohoří,“ řekl Lukáš Lončík.

Medvěd je šelmou, která vyhledává klidná místa k odpočinku bez přítomnosti člověka. Jenže počet návštěvníků ve vysokohorském prostředí, které je přirozeným místem výskytu medvědů, přibývá. Zároveň dochází i ke změně charakteru porostů a jejich odlesnění po větrných kalamitách a těžbě dřeva, což u medvědů vede ke ztrátě vhodných stanovišť a následnému vyhledávání nových lokalit, které jsou často situovány blíže lidem.

Společná koexistence člověka a medvěda je dlouhodobým procesem. Medvěd patří do slovenské přírody od nepaměti a má v ní své nezastupitelné místo. V souvislosti s řešením, „kontejnerových medvědů“ vešel dokonce v platnost zákon z roku 2015, ve kterém se přesně definuje povinnost pro držitele odpadu zajistit směsný komunální, biologicky rozložitelný kuchyňský a restaurační odpad před přístupem medvěda hnědého ve stanovených územích. Také byl stanoven Zásahový tým na medvěda hnědého, který má za úkol řešit problémy s nezabezpečeným odpadem, ale taky problémové medvědy identifikovat, plašit, přemísťovat a v krajním případě je i humánním způsobem vyřadit z populace.

Více než 2200 vzorků DNA

Zároveň však v posledních letech dochází k nárůstu úmrtí medvědích jedinců, kteří uhynou na silnicích a železnici v bezprostřední blízkosti polí s plodinami, které medvědi vyhledávají. „Úhyny z důvodu teritoriálních konfliktů a přirozených faktorů, kam řadíme nemoci, vysoký věk nebo ulovení jinou šelmou, jsou v porovnání s úhyny během migrace za potravou do kukuřičných polí zanedbatelné,“ prozradil Lončík.

Medvědi svůj denní přísun potravy však obohacují i ​​způsobem, kterým způsobují škody především v zemědělství - konkrétně stržením několika kusů hospodářských zvířat, zejména ovcí nebo skotu. Atraktivní je pro ně také včelí med, čímž způsobují škody na rodinách včelstev. „Důležité je ale poznamenat, že k těmto případům dochází i díky člověku z důvodu nedostatečného zabezpečení svého majetku před medvědy, a to zavedením nevhodných a neúčinných opatření. Nedodržením základních opatření dochází ke značným škodám na majetku poškozených vlastníků, kteří následně požadují náhradu za vzniklé škody,“ zdůraznil Lončík.

Na genetickém výzkumu medvěda hnědého pracuje Státní ochrana přírody SR spolu s českými odborníky z Karlovy univerzity, kteří mají na starosti analýzu a zpracování dat. Genetický výzkum, jehož výsledky ještě známy nejsou, pomůže stanovit odhad velikosti populace medvěda hnědého na Slovensku, ale také získat přesnější představu o rozšíření medvěda hnědého v rámci celého území Slovenska. Pro účely výzkumu bylo odebráno více než 2200 vzorků DNA. „Právě analýza DNA je nejpřesnější a jedinou objektivní metodou, jak zjistit velikost populace medvěda hnědého na Slovensku,“ prohlásil Lončík.

autor: Petr Sobol