V sedmdesátých letech minulého století byli medvědi v Beskydech uváděni jako trvalá zvěř a ještě v osmdesátých letech jsme předpokládali, že to tak zůstane. Dokonce, že díky zvýšené ochraně velkých šelem jich zde bude žít více. Mezitím se ale začala situace měnit,“ řekla pro i-region.eu zooložka Dana Bartošová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Na území Vizovických vrchů se údajně pohybuje medvědice a dvě medvíďata. Už jste tuto zprávu dokázali ověřit?

Podobných údajů dostává Správa CHKO Beskydy každým rokem několik, ovšem ověřených zpráv je minimum. Abychom mohli výskyt medvěda potvrdit, je třeba najít pobytový znak šelmy (stopy, trus, poškrábané stromy, kde se někdy zachytí i medvědí chlupy) nebo zachytit zvíře na fotopasti. Pokud jde o informaci o výskytu medvědice s mláďaty ve Vizovických vrších, jde opět o neprokázaný výskyt. Údajně někdo pozoroval na louce udupaná a vyležená místa, ale žádné konkrétní známky přítomnosti medvědů se nenalezly a v době šetření byla louka už posečena. Dodatečně se zřejmě už nic nepodařilo zjistit a nelze tedy vyloučit, že to mohli být například divočáci.  

Ani nedávný výzkum v Beskydech medvědy neodhalil...

Na území CHKO Beskydy a CHKO Kysuce je prováděn ve spolupráci Správy CHKO Beskydy, Správy CHKO Kysuce a Hnutí DUHA dlouhodobý monitoring velkých šelem a případný výskyt medvědů obvykle neunikne pozornosti. V letošním roce však medvěd na českém území nebyl prokázán. Na druhou stranu, medvědi jsou nevyzpytatelní, obvykle se snaží lidem vyhýbat a pohybovat se v odlehlých lokalitách. Teď říkáme, že tady nejsou a zítra se může nějaký medvěd objevit. Medvědi jsou různé individuality. Mezi většinou populace, která je plachá a žije skrytě, se občas objeví jedinci, kteří o sobě dávají vědět a lidem se tolik nevyhýbají. Od nás je zatím posledním příkladem mladá medvědice, která se v Beskydech zdržovala asi dva roky, působila škody na včelstvech a hospodářských zvířatech a pohybovala se v blízkosti silnic a lidských obydlí.  

Dříve se tady medvědi vyskytovali pravidelně, proč tomu už tak není?

O tom můžeme zatím jen spekulovat. Beskydy jsou hory s vysokou hustotou zalidnění. Jsou atraktivním rekreačním zázemím pro okolní ostravskou aglomeraci. Nadále přibývají nové stavby, zvyšuje se rekreační využití hor, ať už jde o rozvoj lyžařských areálů a dalších rekreačních staveb, či různých aktivit vázaných právě na horské prostředí. Je pravděpodobné, že pokud do místních lesů zavítají ze Slovenska mladí medvědi ve snaze najít si zde domov, ale nemají tady klid, vrátí se zpět. To je samozřejmě jen jedna z domněnek, svou roli určitě hraje také zhoršující se průchodnost krajiny, možná i pytláctví. Například v CHKO Beskydy odchycená a telemetricky sledovaná mladá medvědice, která dostala jméno Ema, v roce 2019 prošla celé Beskydy, došla až na Hukvaldy, ale pak se vrátila a přesunula se zpět na Slovensko. Poté, co se jí odepnul telemetrický obojek, už o ní není žádných informací. Jedna věc je, že medvědi preferují klidné lokality, ale je také možné, že když medvěd nebo medvědice v době páření nenajdou v Beskydech partnera, tak ho jdou hledat tam, kde ho najít můžou, tedy zpět na Slovensko.

Tam naopak počet medvědů roste…

Asi před dvaceti lety se uvádělo, že na Slovensku žije kolem 600 až 800 medvědů. V poslední době se hovoří o počtu minimálně 1200 jedinců. Ptáme se, proč nehledají nová území a nejdou do Beskyd, když se jedná o součást Karpat a přírodu, která by jim mohla vyhovovat. Pravdou ale je, že krajina je na hranicích méně průchodná, je tam hustá silniční síť, železnice a zastavěná území. Medvědi vyhledávají klidné přechody, vyhovuje jim les nebo nezastavěné území zarostlé křovinami, kde se mohou ukrýt. Když takové podmínky nenajdou, mohou se zaleknout a v další cestě už nepokračují.

Lidi zajímá, jak se mají zachovat, když medvěda potkají. Mají se bát?

Medvěd je plachý, lidem se vyhýbá, u nás hrozí střet s medvědem jen minimálně. Setkání s medvědem je nejpravděpodobnější brzy ráno nebo k večeru, když se venku stmívá. Pokud jsou lidé ve dvojici nebo ve skupince a baví se, medvěd o nich předem ví a vyhne se jim.  Medvědi respektují to, kde jsou cesty a kde chodí lidé. Problémem může být, když se například houbař nebo turista dostane do houštiny, kde se medvěd ukrývá. Pokud je medvěd nečekaně vyrušen, zejména medvědice s mláďaty, může v sebeobraně zaútočit. Nemá v úmyslu člověka zabít, ale chce zneškodnit domnělou hrozbu, a protože jde o silné zvíře, může člověka těžce zranit. Každopádně platí, že lidé nejsou pro medvědy kořistí a medvědi se lidem, pokud je to možné, vyhýbají.

Může se v budoucnu stát, že k nám medvědi přijdou ve větším počtu, nebo k tomu nedojde?

Domnívali jsme se, že by v CHKO Beskydy mohlo trvale žít několik medvědů, teď to však tak nevypadá. Lidé se v CHKO Beskydy mohou pohybovat volně po celém území s výjimkou vybraných maloplošných chráněných území, například národních přírodních rezervací, které ale představují jen nepatrnou část rozlohy CHKO. Při vysoké návštěvnosti Beskyd prakticky po celý rok zde zůstává jen velmi málo klidných lokalit. Pokud se tento trend využívání beskydské přírody nezmění, a pokud se bude nadále zhoršovat průchodnost posledních přeshraničních migračních cest velkých savců, bude výskyt medvědů v Beskydech zřejmě vzácný. Vypadá to tak, že medvědi lpí na svých tradičních domovských oblastech, což jsou vyšší a klidnější středoslovenská pohoří, kde se zřejmě jejich populace zahušťuje, a odkud vycházejí za potravou do okolního podhůří. Nakonec jim asi ani nic jiného nezbývá. Zůstávají tam, kde mají relativně nejlepší podmínky a nechce se jim odcházet jinam.

Jaké další výsledky vám nedávné sčítání šelem ukázalo?

V CHKO Beskydy dlouhodobě žije malá populace rysa ostrovida. Rys je jedinou velkou šelmou, která se u nás pravidelně rozmnožuje. Podle aktuálního monitoringu v této malé rysí skupince převažují samci. Důležité je, aby zde žil i přiměřený počet rysic, což je nezbytné pro zachování místní populace. Mladé rysice z Beskyd obvykle v Beskydech nebo v sousedním území zůstávají, zatímco rysí samci často migrují z velkých vzdáleností. To má také zásadní význam, protože se tak setkávají jedinci ze vzdálených oblastí, a tím je zachována potřebná genetická variabilita. Proto je tak důležité chránit migrační cesty velkých savců mezi jednotlivými horskými celky.

Vyskytují se tady i vlčí smečky? Tušíte, kolik vlků v regionu zhruba žije?

Od června roku 2021 je na Slovensku zakázán lov vlka. Z letošního mapování výskytu velkých šelem je zřejmé, že v CHKO Beskydy se vlci vyskytují častěji než dříve. Výskyt vlků byl během tohoto sčítání potvrzen v Javorníkách a v centrální části Moravskoslezských Beskyd. Do CHKO Beskydy aktuálně zasahují tři vlčí smečky, a to aktivitou celoroční (jedna smečka), nebo alespoň během několika měsíců v roce. Kromě vlčích smeček se tu vyskytuje jeden vlčí pár a minimálně jeden vlk samotář. Vyjádřeno čísly, v CHKO Beskydy se objevuje v průběhu jednoho kalendářního roku asi 20 až 25 vlků. Z tohoto počtu se tu pouze asi deset zvířat vyskytuje celoročně, z toho jsou jen čtyři rezidentní dospělí. Mimo chráněnou krajinnou oblast Beskydy, ve Slezských Beskydech, se pak během letošní zimy pohybovali asi tři vlci. Na opačné straně, na západě Beskyd, přechází jeden vlk mezi CHKO Bílé Karpaty a CHKO Beskydy.

Je vlčí populace větší, než jaká bývala v minulosti?

Novodobý výskyt vlků v Beskydech byl potvrzen v roce 1994. Začaly zde vznikat poměrně silné vlčí smečky, kdy byly pozorovány i stopy sedmičlenné skupiny vlků. Ovšem vlci, přesto, že už tehdy se u nás jednalo o chráněný druh, byli postupně nezákonně vystříleni. Vlci každopádně na českém území předtím několik desetiletí nežili a místní měli z jejich návratu obavy. Vlci působili škody na nedostatečně zabezpečených ovcích a zvěř v lesích si na návrat tohoto predátora teprve postupně zvykala. Lidé v horských obcích se vlků báli, viděli v nich nebezpečí i pro člověka, zejména pro děti. Ochránci přírody se zase seznamovali s přítomností vlků v lesích a učili se poznávat pobytové znaky těchto šelem. Určovat vlčí stopy totiž někdy není jednoduché. Zatímco například rysí a medvědí stopy jsou snadno poznatelné, vlk má podobnou stopu jako velký pes a jeho přítomnost může unikat pozornosti. Také proto, že při letmém zahlédnutí vlka si ho lidé mohou splést se psem. Vše se pak změnilo s příchodem moderních technologií, především s využitím fotopastí, které vlčí výskyt v Beskydech jednoznačně potvrdily.

Může být vlk pro člověka nebezpečný?

Zatím žádný takový případ neevidujeme. Vlci jsou plaší, mají zájem o hospodářská zvířata. Mohou být v naší blízkosti, my o nich ale nemusíme vůbec vědět.

autor: Petr Sobol