Plánovaná výstavba vodního kanálu Dunaj-Odra-Labe, která by měla spojit všechny tři řeky a upravit je tak, aby po nich mohly plout nákladní lodě, budí emoce. Mezi jeho podporovatele patří například prezident České republiky Miloš Zeman, najde se však i spousta odpůrců. K megalomanské stavbě má co říct také ředitel Správy Chráněné krajinné oblasti Poodří Jen Klečka.
Můžete nám představit trasu přes CHKO Poodří, kudy by měl kanál vést?
Aktuální verze trasy je vedená z větší části mimo vlastní území CHKO, podél jeho jihovýchodní hranice. Naše území přímo protíná v úseku mezi Starou Vsí a Starou Bělou.
Je tato trasa pro CHKO Poodří akceptovatelná?
Při posuzování variant vyšla tato jako nejméně konfliktní, protože se jako jediná prakticky vyhýbá zvláště chráněným územím ochrany přírody. To ale nic nemění na tom, že gigantická stavba zásadně změní poměry v území a přijatelná v žádném případě není.
Jaká jsou tedy největší negativa, hrozby a překážky kanálu?
Hrozeb je celá řada. Lokálně je zásadní, že v území vznikne nová bariéra a území na jednotlivých březích od sebe budou izolována. Praktický a zcela zásadní dopad to bude mít zejména na zde žijící obyvatele. Z hlediska ochrany přírody je možná nebezpečnější opačný efekt - kanál totiž bude migrační cestou pro řadu nových organismů.
Co to může znamenat?
Řadu z nich stávající ekosystém nedokáže přijmout beze škod. Může dojít k vytlačení původních druhů, k expansím druhů nepůvodních i ke kolapsům. Nepochybně lze očekávat také změny v rozdělení podzemní vody a v důsledku toho například vysychání pramenů nebo naopak zamokřování.
Jak by se to všechno mělo projevit na CHKO Poodří?
Z přímých dopadů v souvislosti s provozem těžké lodní dopravy očekáváme kontaminaci vod a znečištění ovzduší. Stavební objekty umístěné do venkovské krajiny přinesou znehodnocení krajinných pohledů a spolu s hlukem plavidel povedou ke zničení zdejší současné atmosféry. V případě vyschnutí pramenišť utrpí na ně vázané mokřadní společenstva. Velkým nebezpečím jsou také invaze zavlečených organismů a celkové narušení ekologické rovnováhy.
Nedávná studie proveditelnosti vyhodnotila kanál jako ekonomicky výhodný, s čímž jste ale tehdy nesouhlasil. Máte stále stejný názor?
Jen náklady na výstavbu kanálu jsou odhadovány na zhruba 400 miliard korun, k čemuž bude nutné připočíst náklady na zajišťování provozuschopnosti. V regionu samotném, po útlumu těžby uhlí, však nejsou komodity, které by kapacitu lodní přepravy vytížily. Navíc zájem o vnitrozemskou lodní přepravu obecně spíše klesá. Nejsem ekonom, ale že by v této situaci mohla být výstavba kanálu ekonomicky výhodná, je zkrátka překvapivé.
Vidíte tedy vůbec alespoň nějaké přínosy plánovaného kanálu?
Realizace stavby bude nepochybně přínosná pro zainteresované dodavatele. Ale pokud jde o společnost, nevidím přínosy žádné.
V jakém stavu se nyní celý projekt nachází? Je podle vás reálné, že se nakonec bude stavět?
V loňském roce byla předložena studie proveditelnosti a záměr výstavby kanálu byl doporučen k dalšímu projednávání. Víc v tuto chvíli nevím, další projednávání jde totiž mimo nás. Věřím však, že k realizaci záměru, který bude nepochybně dále projednáván, v nejbližších desetiletích ve skutečnosti nedojde.
Autor: Petr Sobol
V Żorách, na sídlišti Powstańców Śląskich 23, byla otevřena autonomní prodejna Piko24, která funguje zcela bezobslužně a je založena na technologii založené na umělé inteligenci, kterou vytvořili polští inženýři. Prodejna byla spuštěna 1. června a přístup do ní je možný 24 hodin denně, sedm dní v týdnu. Prodejna nemá ani tradiční, ani samoobslužné pokladny. Neexistují zde ani žádní prodavači. Zákazníci si stačí nainstalovat aplikaci, zaregistrovat telefonní číslo a přidat platební kartu. Poté naskenují QR kód u vchodu, vyberou si produkty z regálů a odejdou – platba se inkasuje automaticky. Systém sám detekuje, co bylo odebráno.
Letiště Katowice rozvíjí svou nabídku pro firemní zákazníky. Na letišti byl uveden do provozu moderní hangár pro letadla všeobecného letectví. Jedná se o největší zařízení tohoto typu v historii letiště – jeho konstrukce umožňuje odbavovat tryskové letadla a vrtulníky na nejvyšší úrovni.
Počet obyvatel Moravskoslezského kraje se v průběhu roku 2024 snížil o 6 591 osob na 1,183 milionu. Úbytek byl způsoben nejen převahou zemřelých nad živě narozenými (o 4 993 osob), ale také záporným saldem migrace (–1 598 osob). Ve srovnání s rokem 2023 bylo výrazně méně živě narozených dětí, přistěhovalých osob a sňatků, naopak meziročně přibylo vystěhovalých. Počty zemřelých a rozvodů stagnovaly.
je specializovaná stavební společnost s působností po celé ČR, a v zemích EU...
Frekomos
dle firemní klasifikace
Česko, Moravskoslezský kraj
Frekomos
dle firemní klasifikace
Česko, Moravskoslezský kraj
Portál i-Region.eu
dle dohody
Česko, Moravskoslezský kraj