Reklama
Nový trh v Polsku / ver 1

Bexit je komplikace, ale covid-19 ranou, na kterou nebyl nikdo připraven, říká Evžen Tošnovský,foto: archiv Evžena Tošenovského

08.03.2021
Šipka

Brexit je komplikace, ale covid-19 ranou, na kterou nebyl nikdo připraven, říká Evžen Tošenovský

Evžen Tošenovský se může pochlubit velmi bohatou politickou kariérou. Pětašedesátiletý rodák z Ostravy byl primátorem svého rodného města i prvním hejtmanem Moravskoslezského kraje. Od roku 2009 je také poslancem Evropského parlamentu a má tak dokonalý přehled o tom, co se děje na půdě Evropské unie. Nyní se o své názory a postřehy podělil v rozhovoru pro portál i-region.eu.

V Evropském parlamentu jste už od roku 2009. Jak moc se od té doby z vašeho pohledu EU změnila?

Změna, kterou EU prošla, je skutečně veliká. Když jsem přišel do Evropského parlamentu, byla jednání zaměřena hlavně na ekonomický rozvoj a zjednodušení obchodních vztahů uvnitř Evropy, ale i navenek. Podstatnou částí agendy proto bylo uzavírání strategických obchodních smluv s různými částmi světa. Stejně tak na technické úrovni se řešily zejména společné projekty, jako například evropský navigační systém Galileo, který tehdy startoval, a další vědecké programy v celém spektru vědy a výzkumu. Velkým tématem byl celosvětový výzkumný projekt mozku a rakoviny. Současná agenda je více fragmentovaná.

Jaká byla vaše představa o EU, když jste vstupoval na půdu Evropského parlamentu? V čem se naplnila a v čem naopak ne?

Měl jsem trochu idealistické představy o řešení problémů jednotlivých členských států na evropské úrovni. Vnímal jsem to tak, že společné řešení je pro členské státy zajímavé právě proto, že samostatně by každý jeden stát neměl ani lidské, ani materiální zdroje na řešení. V něčem se moje představy celkem naplnily, jako třeba v případě již zmíněného systému Galileo, jehož financování dosáhlo astronomických výšek. Někde velmi překvapivě začaly věci komplikovat národní zájmy členských států nad samotným cílem. Pokud někdo nezažije každodenní menší či větší bitvy, které se odehrávají mezi Evropským parlamentem, Evropskou komisí či Evropskou radou, což běžný člověk skoro není schopen zaznamenat, těžko se dá čekat, že to bude chápat. Jednání jsou složitá, protože nejsou jen o udržení rovnováhy v soupeření členských států, ale svůj pohled prosazuje Komise a samozřejmě i Parlament.

Vzhledem ke koronaviru a brexitu, prochází si podle vás nyní EU nejtěžším obdobím od svého vzniku?

Určitě ano. Brexit je komplikace, ale covid-19 ranou, na kterou nebyl nikdo připraven. Komise si na sebe vzala vyjednávací, koordinační a hlavně zajišťovací roli vakcín pro celou Evropu, a jak se následně ukázalo, je to příliš velké sousto. Bylo vytvořeno veliké pozitivní očekávání, že EU tady sehraje roli záchrance v boji proti koronaviru. Lidé v Evropě se upjali k naději rychlého očkování a tím ukončení pandemie. Víra v silnou pozici EU byla veliká, a o to větší je současné rozčarování, když srovnáváme, jak rychle postupuje vakcinace v Izraeli, Velké Británii či USA. Komisi se, bohužel, nepodařilo uzavřít smlouvy, které by zajišťovaly výrobu vakcíny v obrovském množství hlavně pro Evropu.

Nemyslíte si, že EU ztratila své ideály, když vzrostla vlna nacionalismu a populismu v EU vůči ní samotné?

Nevím, jestli je to ztráta ideálů EU, spíš si myslím, že představitelé EU v čele s Komisí často reagovali na tyto projevy příliš agresivně a hráli si na mentora jediné pravdy. Více citlivosti k místní komplikované politické situaci by bylo z mého pohledu lepší. Komise se i někdy nechala vtáhnout do vnitropolitických soubojů odehrávajících se v členských státech. Ukázkou je situace v Polsku. S mnohými okolnostmi nemusím souhlasit, ale je potřeba respektovat demokratické rozhodování lidí žijících v dané zemi. Je naivní si myslet, že vytvořím jeden mustr napříč Evropou.

 Lze podle vás klást za vinu tomuto nárůstu špatnou komunikaci EU směrem dovnitř, k sobě sama, nebo jde o trend, který zkrátka jednou musel přijít?

Mám velkou obavu, že tento stav vychází z prohlubující se představy centrálně řízené zadministrované Evropy. EU čeká na nějakou velkou a výraznou osobu nebo generaci moudrých politických figur. Pro další rozvoj je potřeba nějakých nových signálů, zajímavých idejí a podnětných myšlenek, které upoutají lidi novou vizí pochopitelné budoucnosti.

Do jaké míry mají podle vás vliv dezinformace na tažení proti EU?

Nemyslím si, že by hrály až tak zásadní roli. Je nepříjemné se proti nim bránit, ale nevymlouval bych se na dezinformace v souvislosti s postojem lidí k EU. Když bude silné a uznávané velení a směr, tak dezinformace nebudou mít skoro žádný vliv na další směřování a budoucnost EU. Jejich vliv roste přímo úměrně se slabostí idejí a myšlenek vůdčích osobností.

Často to vypadá, že představitelé Evropské unie spíše tápají, nemají ucelenou strategii rozvoje a udržení celistvé Evropské unie. Že selhává v palčivých otázkách, jako je migrace či pandemie koronaviru, kde od ní lidé očekávají rychlou reakci, ovšem místo toho nastává dlouhá debata a zdlouhavé byrokratické kroky. Vnímáte to taky tak?

Souhlasím s tímto pohledem a jen to navazuje na mou předešlou odpověď. Slabé a zmatené řízení i pomalé rozhodování oslabuje pozice samotné instituce.

Není tato nerozhodnost a pomalá reakce důsledkem nynějšího nepochopení významu EU?

Z mého pohledu se EU snaží řídit úplně všechno. Na vše nasadit EU pravidla, přičemž by často bylo mnohem rozumnější ponechat rozhodování na nižší úrovni. Pro mne je unijní princip pořád zajímavý tam, kde si jednotlivé země samy neporadí a samy to nezvládnou, ať již z důvodů finančních nebo lidských kapacit. EU je pořád zajímavá koordinací činností, jako je obchod, výzkum či vzdělávání. A najdou se pochopitelně i další oblasti.

Může být důsledkem jistého nacionalismu i brexit? Jaké vidíte jeho největší dopady pro EU a Velkou Británii a co všechno podle vás ještě přinese?

Myslím si, že nacionalismus hrál v případě brexitu menší roli, než se mu často připisuje. Kdyby EU citlivěji vnímala signály z Británie, mohlo to být přínosné i pro EU. Britové jsou hrdým národem a popuzovalo je neustálé „poručnictví“ EU, vstupování a nabourávání všeho i jejich velmi tradicionalistických pravidel. Kdyby EU rozumně reagovala a přišla s reformou současného stavu, tak jak to navrhoval premiér Cameron, jsem přesvědčen, že by Velká Británie zůstala členskou zemí a i pro EU by to byla šance reformy udělat.

 Jaké jsou vůbec v současné době vztahy Evropské unie a Velké Británie?

Ohodnotil bych je jako mírně chladné.

Myslíte si, že lze v další dekádě očekávat nějaký další „exit“?

Neřekl bych, že by se něco takového v blízké době odehrálo.

Měla by se podle vás Evropská unie za dnešní situace ještě dále rozšiřovat?

Asi pořád je důležité počítat se zeměmi Balkánu. Mimo hru v současnosti vidím Turecko, vzhledem ke svému momentálnímu autoritářskému směřování.

Vy se mimo jiné také věnujete pomoci pohornickým krajinám, což se u nás týká Karvinska. Jak se podle vás v příštích letech změní? Co by podle vás mělo v budoucnu stát na místech, kde právě končí těžba uhlí?

Změna, která přijde, bude veliká. Ostatně ona od 90. let už kontinuálně běží. Karvinsko je již dnes zcela jiným regionem než před třiceti lety. Netroufám si věštit, jak bude ve výsledku vypadat, protože život je velmi pestrý a přináší mnoho nečekaného, ale určitě bude mít jinou siluetu. Myslím si, že může být oblastí s ekonomickými aktivitami, které třeba v jiné formě naváží a využijí technické erudice lidí, respektive společností s technickým zázemím. Očekávám, že to již nebudou žádné gigantické podniky s tisíci zaměstnanci, ale spíše menší aktivní firmy využívající současné dynamicky se rozvíjející technologie či automatizace. I proto se snažím vyjednávat v Evropském Parlamentu finanční podporu, která je potřeba pro nový start. Jsem tak trochu hrdý, že se společně s polskými kolegy mohu řadit k „otcům zakladatelům“ takzvaného Just Transition fondu, který je zaměřen na financování projektů v takzvaných postuhelných regionech. Můžeme být velmi mile překvapeni, jaké nové fantaskní projety budou nastartovány. Klidně si dovedu představit i projekty využívající stará důlní díla. Docela rád bych zažil „Návrat do budoucnosti“, jak to tady bude vypadat za sto let.

Jak je vůbec tento region na zastavení těžby uhlí připravený? Zvládne ji?

Mám obavu, že v mnoha směrech není region na tak rychlé zastavení těžby připraven. Uvědomme si dopady jen do oblasti typu centrálního vytápění… Změna technologií v hutních provozech Třineckých železáren, Liberty Ostrava a mnoha dalších drobnějších provozech bude v tak krátkém čase velmi komplikovaná a bude stát velké prostředky.

Celý kraj se mění, už není průmyslový, ale jde novými „chytrými" cestami. Je to podle vás správná cesta?

Kraj se posledních třicet let dramaticky mění. Pokud se podaří jeho transformace do velké pestrosti ekonomických aktivit, bude to to nejlepší pro jeho budoucí stabilitu. Do této přeměny samozřejmě patří i takzvané chytré technologie, ale předem bych nezatracoval i jiné zajímavé, zdravé a nekonvenční aktivity.

 

autor: Petr Sobol

19.04.2021
Katowice

Koleje Śląskie a slovenský dopravce ŻSSK obnoví od pondělí provoz vybraných vlaků jezdících v úseku Zwardoń - Skalite - Żilina - Skalite - Zwardoń. Kvůli pandemii tam vlaky nejezdí od 29. března. Spojení Chałupki - Bohumin - Chałupki bude stále pozastaveno.

12.04.2021
Krakow

Zemřel Władysław Klimczak, bývalý předseda Krakovské fotografické společnosti a zakladatel Muzea dějin fotografie v Krakowě. Zemřel ve věku 98 let.

12.04.2021
Katowice

Tento týden bude polské Ministerstvo státních aktiv rozbíhat vládní projekt restrukturalizace energetického sektoru, který zahrnuje především oddělení uhelných elektráren od stávajících společností“. Oznámil to v sobotu v RMF FM polský místopředseda vlády a ministr státních aktiv Jacek Sasin.

Reklama

spedice v silniční mezinárodní a vnitrostátní přepravě

nejprestižnější klub ve Slezsku, cafe & cocktail bar

expozice historie regionu Liptov a jeho okolí, jeho architektury, ...

nejstarší národní muzeum v Polsku

vydavatel programového a kulturního časopisu pro GOP

sdružení s aktivitami neziskového charakteru v bývalém černouhelném dole Hlubina

horské městečko pro svou malebnost zvané „Moravský Betlém“...

je krajská veřejná knihovna s výukovým statusem...

je zastřešující skupina škol pro nadstavbové vzdělání v prestižních odvětví se zaměřením na umění a módní design

městská organizace a organizátor kulturního života ve městě

Reklama

Portál i-Region.eu

dle dohody

Česko, Moravskoslezský kraj

Portál i-Region.eu

dle dohody

Česko, Moravskoslezský kraj

Portál i-Region.eu

dle dohody

Česko, Moravskoslezský kraj