Ostravsko 20. až 50. let minulého století, jeho atmosféra, události, významné politické návštěvy, kavárny, horníci – kniha Foto Kolář je výběrem z jedinečného a dosud málo známého díla fotografa Viktora Koláře st., který unikátním způsobem zachytil měnící se tvář regionu v jeho bouřlivých letech. O knize a osobnosti Viktora Koláře st. jsme si povídali s pedagogem, fotografem a autorem knihy Lukášem Bártlem.
Jak stojí v popisu knihy, Viktor Kolář st. byl dosud poněkud opomíjeným fotografem, jak tedy vznikla myšlenka věnovat se jeho dílu a vydat knihu?
Dílo Viktora Koláře st. mi představil můj přítel a kolega Pavel Šopák ze Slezského zemského muzea. Bylo to v rámci úplně jiného projektu a jiné knihy. Já jsem jeho tvorbu původně vůbec neznal, ale při zmíněné příležitosti jsem požádal Archiv města Ostravy, kam dílo Viktora Koláře st. daroval jeho syn, o skeny fotografií a zjistil, jak úžasný materiál to je.
Objevilo se na fotografiích umístěných v knize něco, co Vás překvapilo?
Překvapilo mě to dílo jako celek. Vybrat z něj konkrétní fotografie do knihy je pak hodinářská práce. Každý snímek musí dávat smysl, musí být dobrý.
Jak jste se rozhodovali, které fotografie zahrnout do knihy a jak je uspořádat?
Trochu jsem na to odpověděl. Obecně je třeba se snažit pochopit autora, zjistit, jak pracoval a jak tvořil a nesnažit se ho „předělat“ na někoho jiného. U díla Viktora Koláře st. byla situace o to těžší, že on za svého života téměř nevystavoval, a tedy ani nevytvářel výstavní zvětšeniny. Bylo pak těžké se snažit přiblížit jeho pojetí fotografie. Prakticky se jednalo o několikanásobnou redukci z několika tisíc snímků do množství, jež by kniha unesla. Konkrétní řazení fotek v knize je pak nejen moje práce, ale velké slovo v tom měl také grafik Jan Havel.
Víte, jaké byly důvody, že téměř nevystavoval? Kde byly tehdy jeho fotografie k vidění?
Jeho generace nepovažovala svoji práci za umění. Cítil se být prostě reportérem, novinářem. Je to myslím hezky vidět také na pozitivech, které později vytvořil – většinou se svým synem. Jedná se o záběry důležitých událostí, jako byla návštěva prezidenta, ne nutně o nejlepší fotografie. Jinak svoji práci publikoval různě, za první republiky například v novinách a časopisech.
Kniha zahrnuje fotografie pořízené od 20. let do 50. let, je zde patrný nějaký vývoj a změny? V čem se fotky z různých období liší?
Ani tak se nezměnil Kolář a jeho pojetí fotografie, spíš se změnila doba. Například z třicátých, a dokonce i čtyřicátých let máme od Koláře st. snímky z kavárenského prostředí. To měl moc rád, rád tam také fotografoval, zaznamenával večírky a tak dále. Takové prostředí po roce 1948 úplně zmizelo a logicky zmizely i tyto fotografie. Naopak padesátá léta přinesla celou řadu nových námětů, dělníky, rolnické brigády, stavby, nebo nejrůznější oslavy. Kolář st. byl reportér, dílo odráží dobu, a ne až tak moc autora.
Jaký obraz života na Ostravsku Kolář zvěčňoval? Měl nějaká svá oblíbená témata?
On sám měl složitý osud, vypracoval se úplně sám. Přitom byl z velmi chudých poměrů a zájem o sociální témata byl něco, co mu zůstalo po celou dobu.
Jak se vlastně člověk z chudobných poměrů dostal k focení? Přece jen žil v době, kdy fotoaparát nebyl běžná věc v domácnosti.
K tomu existuje v rodině historka, že první fotoaparát si pořídil za peníze od podniku, ve kterém jako běžný zaměstnanec navrhl zefektivnění výroby. Co ale Koláře staršího vedlo k lásce k fotografii, nevíme. Nebo já to nevím.
Při hledání informací o knize, jsem si všimla informace „poslední kus rezervován“ – v jakém nákladu byla kniha vydána a jak rychle se vyprodala?
Nejsem si jist, ale myslím, že ne stránkách nakladatele je kniha stále k dispozici. Ale jistě to nevím. Každopádně kniha vyšla v nákladu 600 ks, což je dneska pro podobné publikace spíš vyšší náklad. A to, zda se prodá, je opravdu těžké odhadovat. Takže máme velkou radost, že si kniha našla své čtenáře.
Pokud jako kurátor připravujete něčí výstavu nebo, jako v tomto případě, připravujete knihu něčích fotografií – snažíte se co nejvíce pochopit toho člověka a sám couvnout do pozadí, nebo se osobnost autora vždycky nějak projeví na výsledku a je to přirozená součást procesu?
Na to se nedá obecně odpovědět. Osobně se cítím být služebníkem umělci a dílu. Nemám moc rád, když kurátor přistupuje k tvorbě umělce svévolně. Ale záleží na mnoha věcech, zda pracujete se žijícím umělcem, nebo už jen s jeho dílem, jaké máte vůbec možnosti jeho přemýšlení poznat. Při tom všem si také musíte uhlídat jistou nestrannost, umělci rádi svoje výkony přeceňují. Těch vlivů je mnoho a opravdu je každá práce úplně individuálně. Úplně jinou kategorií jsou pak vyloženě kurátorské nebo editorské projekty, kdy celá věc stojí na kurátorovi, nebo editorovi i v té myšlenkové rovině. To ale rozhodně není případ knihy Viktora Koláře st.
Kdybyste mohl s Viktorem Kolářem st. mluvit, měl byste na něj nějaké otázky?
Určitě by jich byla spousta, především těch faktografických. Hodně by mne zajímal jeho životní příběh. Kolář st. byl z generace, která měla velmi těžký osud. On a jeho vrstevníci si prošli snad všemi strastmi 20. století a pro nás jsou těžkosti těchto osudů jen stěží představitelné. Kolář st. byl částečný sirotek, maminka jej pravděpodobně nemohla uživit a předala jej příbuzným. Po jejich smrti skončil v sirotčinci, prošel si první světovou válkou, pak byl živnostníkem, za druhé světové války byl v kontaktu s odbojem a část rodiny nacisté popravili. Tak by se dalo pokračovat. Jsou to neuvěřitelné příběhy, které těm lidem ale – myslím si – zároveň tříbily životní hodnoty a rovnaly charaktery. Pro mne jsou velmi inspirativní.
Na čem teď pracujete?
V současnosti připravuji jako editor velkou knihu o pražském Ateliéru Langhans a o celém příběhu okolo tohoto mimořádného ateliéru. V červnu by pak měla vyjít celkem monumentální monografie brněnského fotografa Miloše Budíka, která zhodnotí jeho celoživotní dílo. Chystáme k tomu velkou výstavu, jež bude zároveň na třech místech v Brně.
Autor: Michaela Zormanová
Katowice chystají změnu parkovací politiky. Ve městě vznikne zóna placeného stání v centru města a současná zóna placeného stání se rozšíří o nová místa. V Katowicích se již objevují nové parkovací automaty a všechny změny se mají realizovat ještě letos.
Navzdory teplé zimě smog dusil obyvatele mnoha měst v Polsku, odhaluje zpráva polského Smog Alarm a Heal Polska. Z analýzy poslední topné sezóny vyplývá, že největší počet smogových rekordmanů je na jihu země: Nowa Ruda, Sucha Beskidzka a Żywiec, kde obyvatelé dýchali silně znečištěný vzduch déle než 2-3 měsíce. Mezi top městy byla i taková města ve Slezském vojvodství jako Wodzisław Śląski a Pszczyna.
Historický důl Ignacy byl oceněn v soutěži o nejlepší místní investice v Polsku. Slavnostní předání cen se uskutečnilo během galavečera 15. Evropského hospodářského kongresu v Katowicích. Technologický památka v Rybniku se ukázal být jediným postindustriálním zařízením oceněným mezi všemi oceněnými. Ty vybírali odborníci z oblasti místní samosprávy. Předložené projekty posuzovali z hlediska rozsahu investice ve vztahu k rozpočtu a možnostem samosprávy, estetických hodnot, funkčnosti, inovativnosti, spolupráce s místní komunitou ve fázi investičního návrhu, finanční montáže či aktivní správy majetku.
je specializovaná stavební společnost s působností po celé ČR, a v zemích EU...
je zastřešující skupina škol pro nadstavbové vzdělání v prestižních odvětví se zaměřením na umění a módní design
Frekomos
dle firemní klasifikace
Česko, Moravskoslezský kraj
Frekomos
dle firemní klasifikace
Česko, Moravskoslezský kraj
Portál i-Region.eu
dle dohody
Česko, Moravskoslezský kraj