Reklama
ZOO OSTRVA léto 23

Ronald Wilczek: Chceme propojit žilinské letiště s mezinárodními huby

17.06.2020
Šipka

Ronald Wilczek: Chceme propojit žilinské letiště s mezinárodními huby

Jedním z oborů, který kvůli koronavirové pandemii zasáhly škody obřích rozměrů, je letectví. Krize se dotkla také žilinského letiště, které však na začátku června zase začalo fungovat v původním režimu. Vyzpovídali jsme proto výkonného ředitele Letiskové spoločnosti Žilina, a.s. Ronalda Wilczeka, který nám prozradil nejen to, jaké škody letiště v minulých měsících utrpělo, ale nechal nás nahlédnout také do budoucích plánů a poodkryl, jakým směrem by se Letiště Žilina mohla ubírat dál.

Leteckou dopravu zasáhl koronavirus. Jaké škody napáchal na vašem letišti?

Vzhledem k omezením v letecké dopravě, které se dotkly jak dopravy osobní, tak výcvikových letů, ale i kvůli zákazu mezinárodních letů, došlo k poklesu provozních výkonů zhruba o padesát procent. S tím byl samozřejmě spojený i pokles tržeb.

V jakém režimu nyní fungujete?

Do 31. května letiště fungovalo v omezeném provozním režimu. Byla tedy snížená požární kategorie a stav zaměstnanců na pracovišti byl stanoven na minimální počet. Od prvního června je ale provoz v původním režimu, tedy i s prodlouženou provozní dobou, která je od pondělí do pátku od osmi do osmnácti hodin.

Žilinské letiště před pár měsíci změnilo majoritního vlastníka. V jaké je nyní kondici?

Ano, stalo se tak koncem letošního ledna, avšak krátce na to přišla koronavirová krize, která dočasně pozastavila veškeré aktivity. Nyní jsou tyto plány opět ve stádiu příprav a obnovy jednání.

Letiště za poslední rok skončilo ve ztrátě 95,5 tisíc eur. O čem tento údaj vypovídá? Jaké děláte kroky k tomu, aby to číslo bylo výhledově jiné?

Oproti roku 2018 je to propad o 50 procent, což má za následek sníženou poptávku po letecké dopravě, obzvláště pak v segmentu všeobecného letectví. Vedení společnosti proto přijalo několik opatření k zefektivnění provozu letiště. Jedním z nich je změna organizační struktury, díky čemuž by mělo dojít k částečným mzdovým úsporám. Nárůst tržeb pak očekáváme od prodloužení provozní doby Letiště Žilina.

Krátká délka dráhy letišti neumožňuje letišti ekonomicky výhodnější lety. Dá se to do budoucna změnit? A uvažujete o tom vůbec? Již několik let máme připravenou studii na prodloužení dráhy. Původně ze současných 1150 metrů na 1350 metrů a v druhé fázi až na konečných 2450 metrů. V blízké budoucnosti však dráhu prodlužovat neplánujeme a letiště se budeme snažit rozlítat se současnou infrastrukturou.

Letiště každoročně zaznamená okolo osmi až devíti tisíc letů. O jaké lety nejčastěji jde? Jste s tímto číslem spokojeni?

Tento počet pohybů je jeden v největších mezi mezinárodními letišti na Slovensku. Z 90 procent ho generuje Žilinská Univerzita v Žilině a její Letecké výcvikové a vzdělávací centrum výcvikem dopravních pilotů. Do budoucna bychom však tento počet chtěli navýšit i pravidelnými obchodními lety.

Jak moc důležitý význam má letiště v oblasti ochodu a rozvoje celého regionu? Je za těmito účely hojně využíváno?

Letiště Žilina je důležitou vstupní bránou jak do, tak i ze zahraničí. Zároveň je významnou vizitkou hospodářské a společenské úrovně kraje, který je třetím ekonomicky nejsilnějším regionem na Slovensku. Letiště je nejmenší ze slovenských mezinárodních dopravních letišť, ale jednoznačně prokázalo svůj veřejně prospěšný význam. Ten nejpodstatnější v současnosti spočívá v ulehčení přístupu hlavně pro zahraniční podnikatelskou klientelu z důvodu vstupu zahraničních investicí a obchodních kooperací s firmami v Žilinském kraji.

Na jakou zahraniční klientelu nejvíc cílíte?

Na západní Evropu…

Jedním z vašich cílů pro následující období je rozvoj neleteckých aktivit společnosti. Co do této oblasti spadá?

Primárně jde o pronájem nebytových prostorů v terminálu letiště, ale taky o pronájem reklamních ploch a pronájem letištních ploch na komerční události.

V jaké fázi je propojení letiště s některým z okolních letišť za účelem cestovního ruchu? O jakých letištích a destinacích uvažujete?

Vzhledem na současnou infrastrukturu a technické parametry letadel operujících na Letišti Žilina je možné reálné propojení, v rámci aktivního cestovního ruchu, s mezinárodními letišti do zhruba jedné hodiny letu. Mohlo by se jednat například o Prahu, Varšavu, Berlín nebo Mnichov.

Hovoří se o tom, že byste se rádi propojili s letištěm v Norimberku. V čem a jak by spolupráce měla probíhat a proč padla volba právě na toto město?

Tento záměr je zatím pouze ve fázi vyjednávání s potencionálním leteckým dopravcem. Volba padla na základě požadavků korporátních firem z Žilinského kraje. Jedná se například o firmu SCHAFFLER, který má své sídlo právě poblíž Norimberku.

Plánujete taky letiště propojit s některým evropským hubem, odkud by pak lidé létali dále do světa a do Evropy?

V jednotlivých variantách počítáme se všemi mezinárodními huby, které se nachází zhruba do jedné hodiny letu ze Žiliny.

Jak velké letadlo by v tomto případě mělo ze Žiliny létat? A kdy by to mohlo být?

S ohledem na infrastrukturu, technické parametry letadel a možnosti letiště připadají v úvahu turbovrtulová letadla s kapacitou do 50 osob. Předpokládané zavedení pravidelné linky je pak v prvním kvartálu roku 2021.

 

Autor: Petr Sobol

02.04.2024
Katowice

Odborníci z e-benzin připouštějí předpovědi cen na nadcházející týden v Polsku. Odhadovaná cenová rozpětí pro jednotlivé druhy paliv na začátku dubna jsou následující: 6,50-6,61 PLN/l pro 95oktanový benzín, 6,65-6,77 PLN/l pro naftu a 2,84-2,90 PLN/l pro autoplyn

27.03.2024
Ostrava

Galerie výtvarného umění v Ostravě (GVUO) ve spolupráci s Galerií Zdeněk Sklenář představují unikátní kolekci knižní a grafické tvorby Toyen z jejího francouzského období, kterou GVUO v loňském roce zakoupila do svého fondu. Jedná se o osmdesát pět artefaktů (knih, bibliofilií, knižních vazeb a boxů, volných grafických listů, časopisů, katalogů a pozvánek k výstavám), přičemž některé z nich se skládají z více kusů, v celkové hodnotě 2,2 milionů korun. Výstava TOYEN / Knihy bez hranic byla zahájena v úterý 26. března za účasti kurátora Karla Srpa a galeristy Zdeňka Sklenáře. V Domě umění v Ostravě bude výstava k vidění až do 16. června.

12.03.2024
Ostrava

Podle předběžných výsledků bylo v Moravskoslezském kraji v průběhu roku 2023 dokončeno 2 688 bytů, což bylo o 74 bytů méně než v roce předešlém. Největší počet bytů byl dokončen v okrese Frýdek-Místek. Ve sledovaném roce byla zahájena výstavba 2 907 nových bytů, z toho více než polovina v nových rodinných domech.

Reklama

spedice v silniční mezinárodní a vnitrostátní přepravě

nejprestižnější klub ve Slezsku, cafe & cocktail bar

expozice historie regionu Liptov a jeho okolí, jeho architektury, ...

nejstarší národní muzeum v Polsku

vydavatel programového a kulturního časopisu pro GOP

se nachází na Soláni, v malebném prostředí Beskyd ...

je specializovaná stavební společnost s působností po celé ČR, a v zemích EU...

je krajská veřejná knihovna s výukovým statusem...

je zastřešující skupina škol pro nadstavbové vzdělání v prestižních odvětví se zaměřením na umění a módní design

městská organizace a organizátor kulturního života ve městě

Reklama

Frekomos

dle firemní klasifikace

Česko, Moravskoslezský kraj

Frekomos

dle firemní klasifikace

Česko, Moravskoslezský kraj

Portál i-Region.eu

dle dohody

Česko, Moravskoslezský kraj