Jedním z oborů, který kvůli koronavirové pandemii zasáhly škody obřích rozměrů, je letectví. Krize se dotkla také žilinského letiště, které však na začátku června zase začalo fungovat v původním režimu. Vyzpovídali jsme proto výkonného ředitele Letiskové spoločnosti Žilina, a.s. Ronalda Wilczeka, který nám prozradil nejen to, jaké škody letiště v minulých měsících utrpělo, ale nechal nás nahlédnout také do budoucích plánů a poodkryl, jakým směrem by se Letiště Žilina mohla ubírat dál.
Leteckou dopravu zasáhl koronavirus. Jaké škody napáchal na vašem letišti?
Vzhledem k omezením v letecké dopravě, které se dotkly jak dopravy osobní, tak výcvikových letů, ale i kvůli zákazu mezinárodních letů, došlo k poklesu provozních výkonů zhruba o padesát procent. S tím byl samozřejmě spojený i pokles tržeb.
V jakém režimu nyní fungujete?
Do 31. května letiště fungovalo v omezeném provozním režimu. Byla tedy snížená požární kategorie a stav zaměstnanců na pracovišti byl stanoven na minimální počet. Od prvního června je ale provoz v původním režimu, tedy i s prodlouženou provozní dobou, která je od pondělí do pátku od osmi do osmnácti hodin.
Žilinské letiště před pár měsíci změnilo majoritního vlastníka. V jaké je nyní kondici?
Ano, stalo se tak koncem letošního ledna, avšak krátce na to přišla koronavirová krize, která dočasně pozastavila veškeré aktivity. Nyní jsou tyto plány opět ve stádiu příprav a obnovy jednání.
Letiště za poslední rok skončilo ve ztrátě 95,5 tisíc eur. O čem tento údaj vypovídá? Jaké děláte kroky k tomu, aby to číslo bylo výhledově jiné?
Oproti roku 2018 je to propad o 50 procent, což má za následek sníženou poptávku po letecké dopravě, obzvláště pak v segmentu všeobecného letectví. Vedení společnosti proto přijalo několik opatření k zefektivnění provozu letiště. Jedním z nich je změna organizační struktury, díky čemuž by mělo dojít k částečným mzdovým úsporám. Nárůst tržeb pak očekáváme od prodloužení provozní doby Letiště Žilina.
Krátká délka dráhy letišti neumožňuje letišti ekonomicky výhodnější lety. Dá se to do budoucna změnit? A uvažujete o tom vůbec? Již několik let máme připravenou studii na prodloužení dráhy. Původně ze současných 1150 metrů na 1350 metrů a v druhé fázi až na konečných 2450 metrů. V blízké budoucnosti však dráhu prodlužovat neplánujeme a letiště se budeme snažit rozlítat se současnou infrastrukturou.
Letiště každoročně zaznamená okolo osmi až devíti tisíc letů. O jaké lety nejčastěji jde? Jste s tímto číslem spokojeni?
Tento počet pohybů je jeden v největších mezi mezinárodními letišti na Slovensku. Z 90 procent ho generuje Žilinská Univerzita v Žilině a její Letecké výcvikové a vzdělávací centrum výcvikem dopravních pilotů. Do budoucna bychom však tento počet chtěli navýšit i pravidelnými obchodními lety.
Jak moc důležitý význam má letiště v oblasti ochodu a rozvoje celého regionu? Je za těmito účely hojně využíváno?
Letiště Žilina je důležitou vstupní bránou jak do, tak i ze zahraničí. Zároveň je významnou vizitkou hospodářské a společenské úrovně kraje, který je třetím ekonomicky nejsilnějším regionem na Slovensku. Letiště je nejmenší ze slovenských mezinárodních dopravních letišť, ale jednoznačně prokázalo svůj veřejně prospěšný význam. Ten nejpodstatnější v současnosti spočívá v ulehčení přístupu hlavně pro zahraniční podnikatelskou klientelu z důvodu vstupu zahraničních investicí a obchodních kooperací s firmami v Žilinském kraji.
Na jakou zahraniční klientelu nejvíc cílíte?
Na západní Evropu…
Jedním z vašich cílů pro následující období je rozvoj neleteckých aktivit společnosti. Co do této oblasti spadá?
Primárně jde o pronájem nebytových prostorů v terminálu letiště, ale taky o pronájem reklamních ploch a pronájem letištních ploch na komerční události.
V jaké fázi je propojení letiště s některým z okolních letišť za účelem cestovního ruchu? O jakých letištích a destinacích uvažujete?
Vzhledem na současnou infrastrukturu a technické parametry letadel operujících na Letišti Žilina je možné reálné propojení, v rámci aktivního cestovního ruchu, s mezinárodními letišti do zhruba jedné hodiny letu. Mohlo by se jednat například o Prahu, Varšavu, Berlín nebo Mnichov.
Hovoří se o tom, že byste se rádi propojili s letištěm v Norimberku. V čem a jak by spolupráce měla probíhat a proč padla volba právě na toto město?
Tento záměr je zatím pouze ve fázi vyjednávání s potencionálním leteckým dopravcem. Volba padla na základě požadavků korporátních firem z Žilinského kraje. Jedná se například o firmu SCHAFFLER, který má své sídlo právě poblíž Norimberku.
Plánujete taky letiště propojit s některým evropským hubem, odkud by pak lidé létali dále do světa a do Evropy?
V jednotlivých variantách počítáme se všemi mezinárodními huby, které se nachází zhruba do jedné hodiny letu ze Žiliny.
Jak velké letadlo by v tomto případě mělo ze Žiliny létat? A kdy by to mohlo být?
S ohledem na infrastrukturu, technické parametry letadel a možnosti letiště připadají v úvahu turbovrtulová letadla s kapacitou do 50 osob. Předpokládané zavedení pravidelné linky je pak v prvním kvartálu roku 2021.
Autor: Petr Sobol
Do Ostravy zavítá opravdová ikona moderní hudby. Moby, jeden z nejvlivnějších umělců posledních tří desetiletí přiveze vystoupení, které slibuje euforii, emoce i zábavu. Producent, skladatel a multiinstrumentalista narozený v New Yorku změnil tvář elektronické hudby svým průlomovým albem Play, v němž spojil pulzující beaty s gospelovými, soulovými a ambientními texturami způsobem, který oslovil miliony lidí po celém světě.
Na slavné ostravské Bazaly se vrátí fotbalový stadion pro Baník. Vznikne podle návrhu španělských architektů z prestižního studia L35 Arquitectos z Barcelony. Ti například stojí za přestavbou fotbalového stadionu Realu Madrid. Španělský návrh zvítězil v mezinárodní architektonické soutěži, kterou pořádalo město Ostrava.
Společnost Polska Grupa Zbrojeniowa S.A. dnes podepsala investiční smlouvu se společností Zakłady Mechaniczne "BUMAR-ŁABĘDY" S.A. týkající se realizace strategického projektu spolufinancovaného Fondem kapitálových investic ve výši 850 milionů PLN. Projekt má za cíl zřídit kapacitu společnosti se sídlem v Gliwicích pro výrobu moderních kolových a pásových obrněných vozidel s možností podpory a zajištění dodatečné výroby podvozků pro samohybné dělostřelecké houfnice KRAB.
je specializovaná stavební společnost s působností po celé ČR, a v zemích EU...
Frekomos
dle firemní klasifikace
Česko, Moravskoslezský kraj
Frekomos
dle firemní klasifikace
Česko, Moravskoslezský kraj
Portál i-Region.eu
dle dohody
Česko, Moravskoslezský kraj