Turisté, kteří se vydají objevovat krásy Flascharova dolu, musí nechat svá auta v Odrách. Odtud vede cesta po Veselské stezce k samotnému dolu, který pochází z přelomu 19. a 20. století, kdy v oblasti Nízkého Jeseníku kulminoval rozmach břidlicového průmyslu.

Jedna prohlídka trvá přibližně hodinu a dvacet minut. Ještě před vstupem do spodní štoly Hortensie jsou turistům poskytnuty informace z historie dobývání břidlic v Nízkém Jeseníku a následně se prochází spodním patrem, ve kterém jsou horniny uloženy pod úhlem 45 stupňů, což nabízí vskutku zajímavý pohled. Poté se návštěvníci přes menší výlomovou komoru dostanou do velké dobývací komory dolu, ve které se nachází expozice permoníků Šiferů, odhalená vrása a zároveň se odtud vychází na lezní oddělení.

Komín mezi štolami

A právě komín mezi štolami patří k největším atrakcím celé prohlídky. Lezní oddělení je zde nainstalováno v původním větracím komínu, jenž je vysoký necelých dvacet metrů, a je tvořen soustavou čtyř šikmých žebříků, které jsou od sebe odděleny třemi podestami. „Nevím přesně, kolik mají žebříky příček, ale zadýchají se tady všichni,“ usmívá se Zemanová, která má velkou radost z toho, že v lezním oddělení někteří návštěvníci překonávají sami sebe. „Jeden starší pán nás požádal, ať mu vezmeme nahoru francouzské berle a vydal se na žebříky. Po zdolání byl velmi šťastný, fotil se se svými vnoučaty a byl na sebe pyšný. Také si vzpomínám na holčičku, která měla velký strach z výšek, a zároveň ji zdolání lezního oddělení lákalo. Zkusila to tedy, dívala se jen před sebe a celou dobu si zpívala svou oblíbenou písničku. Lezní oddělení zvládla a radostí jí svítily oči,“ podělila se s námi paní Zemanová o zajímavé zážitky.

Někdy se však taky stane, že se turisté na prvním žebříku rozhodnou, že dál už nepůjdou, a tak se vrátí zpátky. Nemusí se ale bát, že by někde zůstali uvězněni. „S každou skupinou jdou dva průvodci a jeden je vždy připraven vrátit se s turisty, kteří nechtějí na lezní oddělení jít. Obejdou lezní oddělení venkem a připojí se k výpravě v horním patře dolu. O žádnou část výkladu prohlídkové trasy tedy nepřijdou,“ ubezpečila Zemanová. V horním patře dolu si pak návštěvníci mohou prohlédnout repliku důlního vozíku a taky mohou zkusit tlačit vozík plně naložený břidlicí po kolejích. Dále mnohou za pomoci velkoplošných fotografií nahlédnout i do nepřístupných částí dolu a taky se projít chodbami vyskládanými z kamene.

Během prohlídky si na své přijdou i děti, na které čekají permoníci. Návštěvníci rovněž mohou zažít úplnou tmu i svícení čelovkami. A čeká na ně i spousta zajímavých informací o historii, geologii, hornictví nebo životě pod zemí. „A samozřejmě také informace o břidlici – o jejím zpracování, využití v minulosti i dnes. Na některých prohlídkách dokonce návštěvníky učíme stříhat břidlici na speciálních nůžkách a seznamujeme je s touto krásnou horninou,“ dodala Alena Zemanová.

Prohlídky na rok 2021

Důl byl uveden do plného turistického provozu 11. července. „Po celý následující víkend byli návštěvníci v dole prováděni zdarma a vysokým nasazení několika průvodců jsme během prvního víkendu provedli přibližně 700 návštěvníků, což byl úctyhodný výkon,“ prozradila Zemanová. Do dolu mohou vstupovat skupiny pouze za doprovodu průvodce a mohou být naplněny do počtu 15 lidí. „Tato skutečnost měla vliv na přetížení nabídky prohlídek, avšak snažili jsme se vše řešit k co největší spokojenosti návštěvníků,“ dodala Zemanová.

Flascharův důl je otevřen od středy do neděle a každý den jsou vypsány čtyři prohlídky. Pokud to však dovolovaly možnosti průvodců a zájem turistů byl velký, tak byl počet prohlídek navyšován. V dole zároveň probíhaly zajímavé speciální prohlídky, například s geomorfologem Janem Lenartem nebo zoologem Jirkou Šafářem. „Jako na běžícím páse se u nás střídaly i televizní štáby a velkou poctou nám byla možnost natáčení pořadu Toulavá kamera. Díky této reportáží se totiž Flascharův důl dostal do povědomí lidí v celé České republice a také za hranicemi naší země,“ uvedla Zemanová.

Sezona měla původně skončit v závěru října. Potom měl být důl uzavřen, jelikož je významným zimovištěm netopýrů a vápenců, přičemž v zimním období zde přespává 100 až 150 kusů těchto chráněných živočichů. Kvůli špatné epidemiologické situaci byla ale sezona přerušena už 12. října. „Bylo to pro nás samozřejmě zklamání, protože jsme měli rezervační systém stále zaplněný. Nezbývá ale než si uvědomit, že Flascharův důl čekal na své znovuotevření přibližně sto let, a tak není žádnou tragédií, že si někteří zájemci o prohlídku dolu budou muset vydržet do příští sezony. Už teď dokonce máme v rezervačním systému obsazena některá místa v květnu roku 2021,“ řekla Zemanová.

Chystá se šutrobraní

Přestože úvodní sezona skončila předčasně, tak byla nadmíru úspěšná a Flascharův důl, který je unikátně dochovaným důlním dílem budovaným namáhavou a dnes jen těžce představitelnou prací našich předků, se mezi turisty stal velmi oblíbeným místem. „Myslím si, že návštěvníci jsou překvapeni velikostí zpřístupněných prostor. Velkou zajímavostí našeho dolu je také těžbou odhalené čelo vrásy, protože zvrásněné horniny lze ve velké komoře spodního patra dolu pozorovat opravdu v unikátním pohledu. Náš důl se dá bez nadsázky nazývat kamennou učebnicí geologie,“ láká na příští sezonu všechny zájemce Zemanová.

Ostatně, co vůbec můžeme od další sezony čekat? „Pravdou je, že se zabýváme otázkou otevření další části dolu. Ale to bychom předbíhali, zatím je vše ve stadiu úvah a získávání informací a názorů od různých odborníků,“ prozradila paní Zemanová. „V příští sezoně se více zaměříme na prohlídky se specialisty a také bychom rádi k prohlídkám přidali různé akce pro veřejnost,“ dodala. Plánuje se tak například takzvané šutrovaní, během něhož budou děti i dospěláci tvořit z kamenů, vyrábět postavičky a šperky nebo stříhat různé tvary z břidlice. „Budeme se snažit v návštěvnících vzbudit zájem o nedílnou součást naší přírody, tedy o horniny a minerály,“ uzavřela Zemanová.

autor: Petr Sobol