Černý kašel - známý jako pertussis a také jako "černý kašel" - je akutní infekční onemocnění dýchacích cest způsobené bakterií Bordetella petrusis, tzv. bacily černého kašle. Přenáší se kapénkami a je nakažlivější než COVID-19. Člověk s černým kašlem je nejvíce nakažlivý v raných stádiích onemocnění, a pokud se neléčí, může zůstat infekční až 3 týdny. Onemocnění je charakterizováno přetrvávajícím kašlem, který se vyskytuje v nárazech a končí nádechem s charakteristickým pískáním („vrána“). Může mít těžký průběh a v krajním případě vést až ke smrti. Černý kašel je nebezpečný zejména pro kojence, kteří ještě nezískali imunitu v důsledku očkování, a pro osoby starší 65 let. U novorozenců a kojenců se místo záchvatů kašle častěji objevují apnoe a mohou se objevit generalizované záchvaty. Černý kašel není jen dětská nemoc. Dnes jsou nakaženi především náctiletí a dospělí, což je zdroj nákazy pro nejmenší.

Lékaři očekávali nárůst případů černého kašle již před pandemií COVID-19, protože epidemické vlny této nemoci se objevují každých několik let. Poslední větší nárůst nastal v roce 2016, kdy bylo hlášeno přes 6,8 tis. případy onemocnění. Další se měl konat o 4 roky později, ale zastavila ho omezení Covid. Černý kašel se do Polska vrátil loni na jaře z jižní Evropy. V roce 2024 bylo odhaleno 32 430 případů, o 12 měsíců dříve - pouze 61. Začátek letošního roku přinesl znepokojivější zprávy. Poslední údaje Státního zdravotního ústavu ukazují, že v první polovině ledna onemocnělo dalších 1201 lidí.

Podle doporučení Světové zdravotnické organizace a národních zdravotnických služeb je očkování proti černému kašli nejlepší prevencí onemocnění. Vakcíny poskytují dlouhodobou ochranu a účinně snižují riziko komplikací. Podle očkovacího kalendáře se poslední povinná dávka proti černému kašli podává ve 14 letech. Podle doporučení by se však měla opakovat v 19 letech a poté každých 10 let. Málokdo to však praktikuje.

Reakcí na nárůst výskytu onemocnění je tzv balíček proti černému kašli, na kterém pracuje Vrchní hygienická inspekce a Hygienická a epidemiologická rada. Mimo jiné předpokládá: změny v očkovacím programu - posilovací dávka vakcíny proti černému kašli má být přesunuta ze 14. na 11. let. Plánuje se také zavedení posilovací dávky ve věku 16-17 let. Takové očkování by mělo být možné provést v lékárně. Další práce na navrhovaných změnách pokračují na ministerstvu zdravotnictví.

- Jakákoli iniciativa směřující ke zvýšení proočkovanosti dospělé populace proti černému kašli může významně přispět ke snížení počtu případů, čímž je činnost GIS mimořádně důležitá. V poslední době pozorujeme velmi nebezpečný trend vzdávat se očkování. Mnoho lidí zapomnělo, jak nebezpečné jsou infekční nemoci a jaké vážné následky mohou mít. Řadu let nezaznamenáváme žádné úmrtí na černý kašel, což bylo způsobeno dobrou implementací očkovacího programu. V současné době je proočkovanost proti černému kašli u dětí, na které se vztahuje povinné očkovací schéma, pouze 80 %. Dospělí však posilovací dávky neužívají. Málokdo si pamatuje, že očkování proti černému kašli nezajistí doživotní ochranu – říká doktor Hab. Monika Bociąg-Jasik, prof. UJ.

Od 15. října 2024 se mohou těhotné ženy nechat zdarma očkovat proti černému kašli na klinikách primární péče. Zájem o tento program je slabý. Stále převládá názor, že prenatální podání vakcíny může dítěti ublížit, což není pravda, protože očkovaná těhotná žena svému dítěti předává protilátky. - To jsou problémy, které se těžko vysvětlují a já vlastně nevím, co je způsobuje. Očkování proti černému kašli v těhotenství je bezpečné a nevede ke komplikacím pro vyvíjející se miminko. Doporučuje se ve třetím trimestru, nejlépe před 36. týdnem těhotenství. Jde o kombinovanou vakcínu proti záškrtu, tetanu a černému kašli. Tato vakcína poskytuje ochranu nejen ženám, ale především novorozencům, které lze proti černému kašli očkovat až po dovršení 6. týdne věku. Ochrana v tomto období, kdy jsou nejmladší děti nejvíce ohroženy komplikacemi, je zásadní – říká profesor Bociąg-Jasik

Dodává: - Musíme zvýšit povědomí veřejnosti o tom, že očkování je nejúčinnější metodou prevence infekčních chorob. V roce 2019 označila Světová zdravotnická organizace nedostatečnou proočkovanost veřejnosti za jednu z nejvýznamnějších hrozeb pro globální zdraví. Nedůvěru v očkování živí antivakcinační hnutí a šířené nepravdivé informace

distribuovány na sociálních sítích. Proto se zdá klíčové zapojit odborníky, kteří dokážou racionálně a v klidu představit rizika spojená s nemocemi, jako jsou spalničky, dětská obrna nebo černý kašel. Mnoho lidí se mylně domnívá, že se tato onemocnění již nevyskytují, což může vést k přesvědčení, že očkování je zbytečné a s sebou nese pouze riziko komplikací. K oslovení mladých lidí je proto nutné vést dobře naplánované sociální kampaně s využitím moderních komunikačních metod. Na svých přednáškách o očkování učím studenty, jak mluvit s lidmi, kteří zpochybňují svou roli.

Schopnost předložit věcné argumenty a uvést příklady se může ukázat jako klíč k úspěchu v tomto každodenním boji. Například spalničky nejsou jen akutní infekční onemocnění s vysokou horečkou a vyrážkou. - To může vést k závažným komplikacím, jako je spalničková encefalitida nebo subakutní sklerotizující panencefalitida, které se objevují 10 až 15 let po propuknutí onemocnění. Navíc na mnoho infekčních nemocí nemáme účinné léky, což zdůrazňuje roli očkování. Lidé si často neuvědomují, jak vážné mohou být následky infekčních onemocnění, a proto jim to musíme neustále připomínat – říká doktor Hab. Monika Bociąg-Jasik, prof. UJ.

zdroj: uj.edu.pl, autor:  Łukasz Wspaniały