Výběr Zaolší jako oblasti výzkumu není náhodný. Lokální populace zde často používá kombinaci tří jazykových variant – češtinu, polštinu a místní dialekt. Tento jazykový mix, spolu s proměnlivou národní identitou obyvatel, vytváří unikátní prostředí pro přirozený rozvoj bilingvismu.

 

Metodologie výzkumu
Výzkum probíhal na území města Karviná a okolních obcí. Použity byly dvě metody: dotazníkové šetření a polostrukturované rozhovory s rodiči.
Do dotazníkového šetření se zapojilo 193 rodičů (95 otců a 98 matek), přičemž každý rodič vyplnil jeden dotazník. Výzkumný soubor zahrnoval rodiny, kde alespoň jeden rodič navštěvoval základní školu s polským jazykem vyučovacím, tzn. zahrnoval jak rodiny, kde oba rodiče deklarují polskou národnost (39,9 %), tak i rodiny smíšené (60,1 %).
Polostrukturované rozhovory byly vedeny s 10 rodinami, tedy 20 rodiči, vybranými z dotazníkového šetření. Cílem bylo získat hlubší pohled na způsoby, jakými rodiče podporují bilingvismus a dvoukulturovost svých dětí.

 

Komunikace doma a používání jazyků
Výsledky výzkumu ukázaly, že bilingvismus se v rodinách na Zaolší vyvíjí zcela přirozeně. Většina rodičů hovoří doma více jazyky, a to v závislosti na situaci a osobě, se kterou mluví.
Dotazníkový průzkum ukázal, že: 68,9 % rodičů mluví doma převážně místním dialektem, přičemž matky ho používají častěji než otcové (71,4 % vs. 65 %), 31 % rodičů používá doma především polštinu, přičemž matky častěji než otcové (40,8 % vs. 21 %). Rodiče hovoří s dětmi polsky především při pomoci s domácími úkoly a přípravou do školy, 30,5 % rodičů mluví doma česky, zejména otcové (42,1 % vs. 19,3 % u matek).
Polostrukturované rozhovory odhalily, že v rodinách smíšených, tedy v českopolských manželstvích, rodiče často používají každý svůj mateřský jazyk při komunikaci s dětmi, zatímco spolu mluví dialektem. Například matka polského původu mluví s dětmi polsky, otec českého původu česky, a oba spolu komunikují místním dialektem.
Zajímavým úkazem je, že rodiče, jejichž mateřským jazykem je čeština, často při školní přípravě používají polštinu, i když dělají chyby. V těchto případech často spoléhají na pomoc polsky mluvícího partnera nebo na prarodiče.

 

Pomoc prarodičů 
Výzkum ukázal, že prarodiče hrají významnou roli při rozvoji bilingvismu. Ve většině rodin, kde jsou prarodiče polské národnosti, mluví tito prarodiče s dětmi především dialektem a polštinou, zatímco prarodiče české národnosti hovoří s dětmi česky nebo dialektem. 
Role školy s polským jazykem vyučovacím
Výzkum ukázal, že školy s polským jazykem vyučovacím hrají klíčovou roli v rozvoji bilingvismu. Školy poskytují nejen výuku v polštině, ale také zde probíhá systematická výuka českého jazyka dle českého RVP ( Rámcový vzdělávací program ). Můžeme tedy říci, že školy podporují vyvážený bilingvismus.
V dotazníkovém šetření 80,3 % rodičů uvedlo, že hlavním důvodem výběru školy s polským vyučovacím jazykem byla možnost rozvoje bilingvismu u dětí, nikoliv pouze národní identita rodičů či jednoho z rodičů. Rodiče oceňují praktické výhody bilingvismu: možnost pokračovat ve studiu jak v České republice, tak i v Polsku a širší možnosti na pracovním trhu.
Což také vyjádřila jedna matka v rámci polostrukturovaného rozhovoru:
"To, že moje dítě bude umět mluvit a psát česky i polsky, mu velmi pomůže. Při výběru budoucí školy a práce se mu otevřou možnosti jak tady, tak v Polsku."

 

Rozvoj bilingvismu a dvoukulturovosti
Rodiče se snaží rozvoj bilingvismu podporovat i mimo školu. Mezi nejčastější strategie patří:
    • Čtení knih: 100 % rodičů čte dětem knihy v polštině i češtině, většinou večer před spaním. Rodiče, jejichž mateřským jazykem je čeština, často čtou dětem také knihy v polštině, nedělá jim to velké problémy.
    • Návštěvy knihovny: 92 % rodičů pravidelně navštěvuje knihovnu s polskou literaturou, zejména Centrum polské literatury v Karviné-Fryštátě, kde se děti setkávají s knihami i kulturními akcemi.
    • Televize a multimédia: Všechny rodiny sledují české a polské televizní programy. Jazyk při výběru pořadů hraje menší roli než obsah a vhodnost pořadu pro děti.
    • Hudba a divadlo: 49 % rodičů uvádí, že děti poslouchají českou i polskou hudbu, 41,9 % chodí s dětmi na česká i polská divadelní představení.
    • Výjezdy do Polska a kulturní akce: 60,6 % rodičů cestuje s dětmi do Polska a podporuje je v poznávání polské kultury.
Tyto aktivity zároveň podporují dvoukulturovost– děti se učí respektovat a poznávat dvě kultury a dvě jazykové tradice, což je významná součást jejich kulturní identity a sociálního rozvoje.

Výzkum potvrzuje, že na Zaolší se bilingvismus u dětí rozvíjí přirozeně a intuitivně. Rodiče aktivně podporují bilingvismus i dvoukulturovost dětí prostřednictvím komunikace, čtení, návštěvy kulturních aktivit. Velkou roli v rozvoji bilingvismu a dvoukulturovosti hraje také škola. Výsledky studie ukazují, že bilingvismus na Zaolší není pouze jazykovou schopností, ale součástí každodenního života a kulturního prostředí.

 

autor: Lucie Zormanová