Potřeba významnosti je jedním z klíčových konceptů rozvíjených v rámci teorie hledání smyslu. Vztahuje se k univerzální lidské touze být pro ostatní důležitý, být respektován a cítit se důležitý. Ačkoli je tento koncept někdy ztotožňován se sebevědomím, autoři zdůrazňují, že se jedná o odlišné konstrukty. Je možné hodnotit se pozitivně a přesto mít pocit, že okolí neuznávají jeho hodnotu. Příkladem by mohl být kvalifikovaný lékař nebo právník, který po migraci nemůže vykonávat své povolání a ztrácí společenské uznání, přestože si zachovává vysoké sebevědomí.

Navzdory rostoucímu zájmu o toto téma vědcům chyběl spolehlivý nástroj, který by přímo měřil individuální rozdíly v síle této motivace. Předchozí studie používaly řadu nepřímých ukazatelů, jako jsou pocity ponížení, hledání smyslu života a kolektivní narcismus, což ztěžovalo porovnávání výsledků napříč studiemi a kulturními kontexty.

Mezinárodní tým výzkumníků, včetně Dr. Ericy Molinario, Iwony Dudek, Dr. hab. Katarzyna Jaśko a prof. Jagellonské univerzity a Dr. Ewa Szumowska z Laboratoře chování v krizi a Psychologického ústavu Jagellonské univerzity vyvinuli nový nástroj pro měření této motivace. Výsledky škály byly publikovány v European Journal of Social Psychology.

Aby vědci tuto mezeru zaplnili, provedli sérii sedmi studií, do kterých bylo zařazeno celkem 7 740 osob z devíti zemí – Polska, Spojených států, Itálie, Argentiny, Německa, Nizozemska, Mexika, Hondurasu a Filipín. Výsledkem je škála Desire for Significance Scale (DSS), krátká šestibodová škála měřící touhu po uznání a společenském významu. Analýzy ukázaly, že tento nástroj se vyznačuje vysokou spolehlivostí, longitudinální stabilitou a dobrou psychometrickou validitou napříč kulturními kontexty.

Výsledky také ukázaly, že jedinci s vysokým skóre na DSS s větší pravděpodobností hledají smysl života, mají nižší sebevědomí a spokojenost se životem, jsou citlivější na ponížení a mají silnější potřebu jistoty a kognitivní jasnosti. Zároveň se ukázalo, že potřeba významnosti je konstrukt odlišný od osobnostních rysů a většiny základních životních hodnot, což potvrzuje, že měří specifickou motivaci, nikoli obecnou psychologickou tendenci.

Výzkumníci také prokázali, že vysoká potřeba významnosti je spojena s větší ochotou podnikat náročné akce a obětovat se pro důležité cíle. Jedinci s vyšším skóre na DSS s větší pravděpodobností deklarovali ochotu obětovat se pro důležitou věc a zapojit se do nákladných proenvironmentálních aktivit. Zároveň předchozí studie v tomto výzkumném směru ukázaly, že stejná potřeba může hrát významnou roli v procesech radikalizace, podpoře extrémních ideologií a akceptování politického násilí. Podle teorie hledání významnosti není klíčová samotná motivace, ale spíše cíle a hodnoty, kterým je podřízena.

V jednom experimentu byli účastníci požádáni, aby si vzpomněli na situaci ponížení nebo studu. Taková zkušenost vedla ke zvýšení deklarované touhy znovu získat význam a respekt. To naznačuje, že potřeba významnosti není jen relativně trvalým individuálním rysem, ale může být také aktivována specifickými životními zkušenostmi spojenými se ztrátou sociálního sebevědomí.

Tato publikace přispívá k dlouhodobému výzkumu, který provádějí členové Laboratoře chování v krizi (Behavior in Crisis Lab) na téma psychologické potřeby smyslu a její role při formování sociálního chování. Dosavadní práce týmu prokázala, že hledání smyslu může být významným faktorem jak radikalizace a politické angažovanosti, tak i při provádění náročných proenvironmentálních aktivit. Vývoj a validace škály DSS otevírá nové možnosti pro zkoumání těchto procesů přesnějším a srovnatelným způsobem napříč kulturami.

zdroj : www.uj.edu.pl/wiadomosci/, autor:  Łukasz Wspaniały