Počítačový tomograf zkoumal fragment jeleního parohu, který byl objeven v jeskyních Biśnik. Ty jsou přitom jedním z nejstarších míst, která obývali lidé.Nalezený objekt je starý zhruba 27 tisíc let. Pochází z období vrchního paleolitu a na jeho povrchu byly zachovány stopy související s jeho tvarováním, formováním i použitím. Fragment jeleního parohu se ve „své“ době používal pravděpodobně jako palička pro zpracování pazourkové suroviny. „Analýza odhalila stupeň eroze jak vnějšího povrchu výrobku, tak jeho vnitřku. Provedený výzkum byl velmi užitečný a nezbytný vzhledem k tomu, že objekt byl pokryt poměrně silnou vrstvou konzervačního prostředku, což znemožňovalo přesnou analýzu všech poškození užitku viditelných na pracovní části nástroje,“ uvedla Justyna Orłowska z Katedry pravěku Archeologického ústavu Univerzity Mikuláše Koperníka v Toruni, která se svým týmem výzkum prováděla.Pomocí prováděné mikrotomografie bylo možné vizualizovat průřezy jednotlivých nárazových značek. „Díky tomu bylo možné získat jejich úplné vlastnosti, stejně jako hloubku a tvar. Dalším krokem v naší spolupráci s AGH bude porovnání poškození pozorovaného na artefaktu z jeskyně Biśnik se škodami na palicích použitých při experimentálním zpracování pazourkové suroviny,“ dodala Justyna Orłowska.

Cílem celého výzkumu bylo především zjistit potenciální intrastrukturální poškození objektu, které by vyplývalo z jeho použití. Na základě laserového skenování bylo možné částečně znovu vytvořit geometrii fragmentu parohu. „Tomografická laboratoř na naší fakultě nám dává příležitost řešit interdisciplinární problémy. Díky moderní technologii a pokročilému softwaru můžeme dosáhnout toho, co na první pohled není vidět. Jako jedni z mála můžeme testovat prvky dlouhé jeden metr a jako jediní v Polsku máme vybavení pro provádění tomografického vyšetření při zatížení do 500 kilogramů a při extrémních teplotách,“ uvedl za AGH Grzegorz Kaczmarczyk.

Autor: Petr Sobol