Geomorfologové jsou z různorodých prvků krajiny schopni vyčíst detaily o jejím historickém vývoji i faktorech, které se promítly do její proměny. V době, kdy se ve velkém řeší klimatická změna, nám jejich výzkum může nabídnout nadčasové závěry. Zajímavou kapitolu k poznání vývoje třetího nejvyššího vrcholu Moravskoslezských Beskyd teď napsali vědci Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity. Díky unikátnímu propojení výzkumných metod se jim podařilo vytvořit přes 250 let dlouhou chronologii v oblasti Kněhyně.

„Kněhyni jsme si vybrali záměrně, protože se může pochlubit původními smrkovými porosty, které nám dávají možnost v jejich dřevě hledat ‚stopy‘ daleké minulosti. Kromě 228 letokruhových řad jsme navíc pracovali také s unikátními meteodaty, které jsou založené na údajích z okolních meteostanic a zároveň s rekonstruovanými daty a historickými záznamy z oblasti Kněhyně. Náš přístup byl unikátní zejména v tom, že se nám podařilo sestavit dosud nejdelší řadu sesuvných pohybů ve střední Evropě s pomocí kombinace dvou odlišných typů signálů z letokruhů stromů. Výjimečné je pak dosud světově nejdelší proložení letokruhových a meteorologických dat, které umožnilo objektivnější náhled na vztah mezi svahovými pohyby a jejich spouštěcími faktory. Myslím si, že podobná kombinace nám v budoucnu může přinést hodně zajímavá zjištění,“ přibližuje za výzkumný tým katedry fyzické geografie a geoekologie PřF OU profesor Karel Šilhán, který z letokruhů mimo jiné dokáže vyčíst riziko sesuvů.

Geomorfologové PřF OU se při vytváření chronologie mohli opřít o spolupráci s klimatology profesorem Rudolfem Brázdilem z Geografického ústavu Masarykovy univerzity a s doktorem Pavlem Zahradníčkem z Českého hydrometeorologického ústavu v Brně (oba též Ústav výzkumu globální změny AV ČR), kteří jim poskytli cenná meteorologická data a stáli za jejich podrobnou analýzou. 

Ve výzkumu popisují, že povrchové změny na Kněhyni se v minulosti odehrávaly v dobách, kdy po dvou až třech letech nadprůměrných srážek následovalo období s krátkodobými několikadenními srážkovými extrémy. Vliv na proměnu oblasti Kněhyně pak v návaznosti na srážky mělo i rychlé tání velkého množství sněhu v jarních měsících.

„Náš výzkum umožnil odhalit dlouhodobé změny v aktivitě svahových pohybů řízených meteorologickými faktory. Zjištěné vazby mohou pomoci s nástinem budoucího vývoje území, což je zejména v období probíhajících globálních klimatických změn, jedno z klíčových témat pro hodnocení přírodních hazardů,“ naznačuje profesor Karel Šilhán z PřF OU s tím, že třeba ve Švýcarsku už podobný výzkum našel využití v praxi.

Výzkumný tým profesora Šilhána chce kombinaci dvou různých dendrogeomorfologických chronologií využít i v pokračujícím výzkumu v Českém středohoří, kde je chce aplikovat na tamní staré buky.

autor: Richard Šipka