Ve svém článku s názvem „Integrované transkriptomové a proteomové analýzy odhalují cytoskeletální změny v endotelovém modelu monogenního diabetu“ se vědci zaměřili na endotelové buňky, které vystýlají vnitřek cév a hrají klíčovou roli ve správném fungování cévního systému. Navzdory účinné kontrole hladiny glukózy v krvi se u pacientů s HNF1A-MODY často vyskytují kardiovaskulární komplikace, jako je diabetická retinopatie, což naznačuje existenci dalších patofyziologických mechanismů.

S využitím pokročilých genomických a proteomických analýz tým porovnal endotelové buňky s mutacemi HNF1A a bez nich. Byly odhaleny významné molekulární rozdíly, které ovlivňují buněčný metabolismus, organizaci cytoskeletu a klíčové složky extracelulárního prostředí. Jedním z nejvýznamnějších zjištění bylo systematické snížení tloušťky glykokalyxu – ochranné vrstvy bohaté na cukry, která pokrývaje povrch endotelových buněk. Hraje klíčovou roli v regulaci vaskulární permeability, zánětu a průtoku krve a jeho snížení je spojeno s vaskulární dysfunkcí.

Kromě toho bylo prokázáno, že endotelové buňky s mutacemi HNF1A vykazují zvýšenou migrační kapacitu a zhoršenou organizaci cytoskeletu, zejména v aktinových strukturách zodpovědných za udržování tvaru a stability buněk. Důležité je, že podobné změny byly pozorovány v experimentálních modelech s umlčováním genu HNF1A jak v endotelových buňkách odvozených z hiPSC, tak v primárních buňkách, což potvrzuje přímou roli tohoto genu v udržování normální endotelové funkce.

Tyto výsledky poskytují první důkaz, že mutace HNF1A mohou přímo narušit funkci endotelových buněk prostřednictvím změn v jejich struktuře a funkčních vlastnostech. Tato dysfunkce může částečně vysvětlovat, proč pacienti s HNF1A-MODY zůstávají i přes adekvátní kontrolu glykémie vystaveni zvýšenému riziku cévních komplikací.

„Tento výzkum otevírá nové možnosti v pochopení cévních komplikací spojených s diabetem a naznačuje, že účinná léčba pacientů s monogenními formami diabetu vyžaduje přístup, který jde nad rámec samotné kontroly glykémie,“ vysvětluje Dr. Neli Kachamakova-Trojanowska z Malopolského centra biotechnologie Jagellonské univerzity, hlavní autorka studie.

zdroj: www.uj.edu.pl/wiadomosci, autor:  Łukasz Wspaniały