Na Mars se ještě nedostala lidská noha, už teď se ale zkoumá, zda by na tuto planetu mohly létat včely. Tento projekt má na svědomí Dagmara Stasiowska z AGH v Krakově, která v rámci své disertační práce zkoumá dopady stresu související s přetížením generovaným raketou během vesmírných cest za účelem správné reprodukce včel medonosných. Speciálně se pak zaměřuje na chování organismů včelích královen

„Vědecký potenciál provedených experimentů bude plně oceněn za mnoho let, kdy na Marsu skutečně vzniknou první plantáže. Jsem si však vědoma toho, že vše, co lze nyní zpracovat a vyzkoušet v experimentálních podmínkách na Zemi, je schopno přinést překvapivé výsledky za 10, 20 nebo 30 let,“ uvedla autorka studie.

Dagmara Stasiowska se během svého výzkumu zaměřila na osm včelstev včetně čtyř královen. Včelám byl na simulátoru, který se obvykle používá při výcviku astronautů a vojenských pilotů, simulován profil přetížení startující rakety. To mělo za cíl ověřit vhodnost biokybernetického modelu včelstva v kontextu vystavení včelí královny stresům spojeným s letem do vesmíru. „Snažím se myslet dostatečně dopředu, že horizontem mého výzkumu je nyní úspěch lidí za několik desítek let, miliony kilometrů daleko,“ dodala Stasiowska.

Získaná data o reprodukční kapacitě královen, tedy o počtu snesených vajec a jejich distribuci v čase, následně poslouží k vytvoření počítačového modelu „vesmírných včel“.  Ten bude možné v budoucnu použít například při návrhu vhodných transportérů k ochraně včel proti přetížení během letu rakety.

Experimenty na včelách spojené s vesmírnou dopravou byly v minulosti provedeny jen několikrát. Například NASA zkoumala v osmdesátých letech schopnost vytvářet řezy v podmínkách mikrogravitace, ovšem vlivu přetížení na správnou reprodukci se zatím nikdo nezabýval.

S myšlenkou současného výzkumu je velmi spokojený také bývalý rektor AGH Ryszard Tadeusiewicz. „Jsem rád, že se díky výzkumu paní Dagmar mohu vrátit k vědeckému vláknu, které jsem v 70. letech silně rozvinul. V té době jsme společně s Dr. Andrzejem Migaczem stavěli první - pravděpodobně v globálním měřítku - biokybernetické modely včelstva a jeho interakci s prostředím,“ připomněl.

autor: Petr Sobol