Gratuluji k získání prestižního ocenění. Dozvěděli jste se, co porotce na Vašem projektu nejvíce zaujalo?

Děkuji mnohokrát. Toto je naše druhé ocenění této budovy a velmi nás těší, že spolu s míjejícím časem získává stále větší uznání. V soutěži se udělují ceny za celkovou architektonický dojem a za inovaci. Přesné zdůvodnění nám nebylo poskytnuto, myslím, že k cenám žádná odůvodnění psána nebyla.

Jak ovlivnila návrh budovy okolní krajina, např. nedaleký dřevěný kostel nebo zástavba rodinných domů?

Síla této budovy spočívá především v zajímavém umístění s neobvyklou kontextovou variabilitou. Na jedné straně černý dřevěný starobylý kostelík, na druhé straně cihlová béžová historická budova bývalé restaurace v parku, pak velká betonová, v zeleni skrytá, vodní nádrž pro celé město a také celkem zajímavá budova ze 70. let. Uprostřed tohoto kontextu v houšti stromů náš pozemek. Budova se od svého okolí liší stejně jako se od sebe různí zbylé stavby navzájem, přičemž jsme si ale z každé z nich vzali určité detaily, jako je čerň kostela odrážející se v průčelí, hnědá barva bývalé restaurace v parku připomíná dřevo a rytmus, jednoduchost a síla fasády odpovídá stavbám ze 70. let. To vše je zahaleno v mlze krásných starých stromů.

Došlo v průběhu realizace projektu ke změně? Museli jste se něčeho vzdát?

Navzdory omezenému rozpočtu se nám podařilo realizovat všechno, co jsme naplánovali, i když jejich vymýšlení někdy nebylo snadné a vyžadovalo spolupráci mezi investorem a studiem.

Říká se, že architekti nejsou v současné době v lehké situaci, klienti často očekávají, že koncept dodají zdarma a je třeba opravdu nesmírného úsilí, aby vůbec mohli dělat svou práci. Pomáhá získání takového ocenění při budoucích jednáních a usnadňuje spolupráci s klienty?

Architekti jsou skutečně často nuceni k takové neplacené práci – obvykle kvůli nepochopení významu, který architektura přináší. Dobrá architektura dokáže změnit hodnotu investice a to byl i případ našeho projektu, jehož hodnota se výrazně zvýšila i díky získávání ocenění, což developer uznal. Jediným řešením je tedy realizovat kvalitní architekturu, propagovat ji, získávat ocenění a usilovat o uznání v očích budoucích investorů, aby pochopili, že kreativní sféra otevírá mnoho dveří i jim.

Existují v architektuře nějaké trendy? Jak se změnila v posledních letech?

Samozřejmě existují módní trendy. Proces navrhování je také procesem zkoumání a asociací – často s historií, ke které se člověk vrací například prostřednictvím odkazů. Tím se mimo jiné vytvářejí určité trendy a kulturní asociace, které se někdy mění v módu a možná i styl. V současné době se změny týkají především technologií a tzv. ekologie, nikoli architektury – bohužel se dost zapomnělo, že nejlepší ekologický efekt, kterého lze dosáhnout, je správný design, nikoli moře fotovoltaických článků na střeše, protože díky němu mohou být všechny tyto instalace zbytečné.

A můžete jmenovat některé z největších "hříchů" současné architektury, ze staveb, které se v současnosti staví?

Nerespektování prostoru a městského kontextu. Nedostatek skutečného plánování a odvahy při rozhodování jsou největšími hříchy současné podoby našich měst a prostranství.

Je možné být architektem bez znalosti stavebnictví?

Bez základního povědomí o stavebních řešeních nejste architektem – můžete být tvůrcem.

Je možné navrhnout dobrou stavbu a neznat terén a okolí, na kterém bude stát?

Pravděpodobně je možné tímto způsobem jednou za čas dosáhnout dobrého výsledku a každý má svou vlastní filozofii návrhu, ale podle mého názoru je analýza kontextu nezbytná, protože právě ta do značné míry určuje řešení. Dává všemu řád a spojuje dohromady.

Jak a proč jste se rozhodl, že chcete být architektem?

Nevědomé pokračování rodinných tradic. Zdálo by se, že pokud je celá rodina rodinou architektů, pak se jim stanu i já naprosto automaticky a já chtěl raději jít vlastní cestou. Na univerzitu jsem tak udělal přijímačky i informatiku s matematikou, nakonec ale stejně zvítězila architektura.

Máte svůj vlastní "podpis", který je vidět na vašich projektech? Prostřednictvím kterého lze rozpoznat, že ano, to je Vámi navržená budova.

Myslím, že jednoho dne možná někdo uzná, že projekty, které děláme, jsou dobré. Zatím jsou mladé, a to, jak stárnou, je největší zkouška jejich estetické životnosti. Naše práce se skládá z nápadu, nosné myšlenky a realistického logického základu, čemuž podřizujeme celý návrh, a proto se nám daří realizovat nejen dobré estetické výsledky, ale také efektivní a úsporné stavby.

Jaký byl váš první projekt? Změnil byste na něm dnes něco?

Pravděpodobně všechno nebo jeho velkou část. Můj první realizovaný projekt byl ten diplomový – zvítězil v mezinárodní soutěži pro Centrum pro vzdělávání a sport v Mysiadlu – dnes bych to asi udělal jinak, ale filozofie myšlení je stále stejná.

Máte nějaké vzory, architekty, jejichž práce vás nejvíce inspiruje?

Nevím, jestli to tak funguje. Architekturu jiných umělců vnímám spíše jako prvek, který je třeba obdivovat, ale ne nutně se inspirovat. Podle mého názoru je architektura filozofií daného místa.

Pokud by se někdo z našich čtenářů chtěl vydat na takovou architektonickou exkurzi do Slezska, které stavby by rozhodně neměl vynechat?

Centrum Katovic, které vzniklo v meziválečném období a později bylo obohaceno novými prvky, celá kulturní zóna a můj oblíbený skvost, Knihovna Slezské univerzity. Vřele doporučuji také novou publikaci Roberta Konieczného a Tomka Malkowského – Archiprzewodnik po Polsce – je to taková dokonalá odpověď na tuto otázku.

Existují nějaké prvky, které jsou typické pro polskou nebo slezskou architekturu? Například něco, co lze najít pouze zde?

Rozmach, nekompromisnost, rozsah, logika, tradice.

autor: Michaela Zormanová