K 31. 12. 2024 dosáhl instalovaný výkon elektráren v Česku hodnoty 22 980,7 MW. Nejvyšší podíl 41,1 % na instalovaném výkonu měly parní elektrárny, 18,7 % připadlo na jaderné elektrárny, 17,3 % na fotovoltaické elektrárny, 10,0 % na vodní, 5,9 % na paroplynové, 5,4 % na plynové a spalovací a 1,6 % na větrné elektrárny.

V Moravskoslezském kraji na konci roku 2024 činil instalovaný výkon elektrizační soustavy 1 722,1 MW a jeho podíl na Česku představoval 7,5 %. Ve srovnání s ostatními kraji se jednalo o 5. nejvyšší podíl. Prvenství dlouhodobě patří Ústeckému kraji, instalovaný výkon zde tvořil téměř čtvrtinu kapacity Česka.

Celé tři čtvrtiny instalovaného výkonu elektráren v Moravskoslezském kraji v roce 2024 tvořily parní elektrárny (75,3 %). Tento podíl se postupně každým rokem snižuje, ještě v letech 2015 a 2016 tyto elektrárny zabezpečovaly 90 % instalovaného výkonu. Na zbývajícím instalovaném výkonu se podílely elektrárny fotovoltaické (14,0  %), plynové a spalovací (7,5 %), větrné (2,2 %) a vodní (1,0 %).

V Česku bylo v roce 2024 vyrobeno celkem 73 881,8 GWh elektrické energie. Největší část energie, a to 41,3 %, byla vyrobena v parních elektrárnách. Dalším významným producentem byly jaderné elektrárny s podílem 40,2 %. Ostatní druhy elektráren se na celkové výrobě elektřiny podílely výrazně méně – 5,1 % plynové a spalovací elektrárny, 4,9 % vodní a přečerpávací elektrárny, 4,9 % fotovoltaické elektrárny, 2,8 % paroplynové elektrárny a 1,0 % větrné elektrárny.

V Moravskoslezském kraji bylo v roce 2024 vyrobeno 3 008,8 GWh elektrické energie, což představovalo pouze 4,1 % z celkově vyrobené elektřiny v Česku. Ve srovnání s ostatními kraji to byl 6. nejvyšší podíl. Prvenství dlouhodobě patří Ústeckému kraji, kde bylo vyrobeno 20 104,2 GWh elektřiny (27,2 % výroby Česka). Meziročně se celková výroba elektřiny v kraji snížila o 18,8 % (o 694,4 GWh), přičemž pokles výroby zaznamenaly elektrárny parní (o 27,0 %). V ostatních typech elektráren došlo naopak k nárůstu produkce. Nejvyšší meziroční nárůst byl zaznamenán ve fotovoltaických elektrárnách (o 50,0 % ) a dále ve vodních elektrárnách (o 19,9 %), což odpovídalo přírůstku 67,2 GWh, resp. 11,7 GWh.

V období let 2020 až 2024 bylo v Moravskoslezském kraji vyrobeno nejvíce elektrické energie 4 541,6 GWh v roce 2021, naopak nejméně v posledním sledovaném roce, kdy byla výroba elektřiny v porovnání s rokem 2020 o více než 16 % nižší, což odpovídá poklesu o 581,0 GWh.

Přes 72 % elektrické energie vyrobené v Moravskoslezském kraji v roce 2024 pocházelo z parních elektráren, dalších zhruba 16 % z elektráren plynových a spalovacích. Zbývajících 12 % elektřiny bylo vyprodukováno v elektrárnách využívajících „obnovitelné zdroje“ – 6,7 % energie vyprodukovaly fotovoltaické elektrárny, 2,9 % větrné elektrárny a 2,3 % vodní elektrárny.

V posledních letech se zvyšuje důraz na výrobu elektrické energie z obnovitelných zdrojů. V roce 2024 bylo v Moravskoslezském kraji takto vyrobeno 920,8 GWh elektrické energie a se svým 7,5% podílem na celorepublikové výrobě se kraj umístil na 5. místě. Nejvíce elektrické energie z obnovitelných zdrojů bylo vyrobeno ve Středočeském kraji, kde 2 480,5 GWh představoval pětinový (20,1 %) podíl na Česku. Meziročně se množství vyrobené elektrické energie z obnovitelných zdrojů v kraji zvýšilo o 12,7 % z důvodu navýšení výroby ve fotovoltaických (o 50,0 %), vodních (o 19,9 %) a větrných elektrárnách (o 12,2 %).

V období let 2020 až 2024 bylo v Moravskoslezském kraji vyrobeno nejvíce elektrické energie z obnovitelných zdrojů právě v posledním sledovaném roce, naopak nejméně 750,1 GWh v roce 2022. Podíl kraje na celkově vyrobené elektrické energii z obnovitelných zdrojů v Česku kolísá a v dlouhodobém horizontu se pohybuje mezi 7,1 % až 7,9 %.

V Moravskoslezském kraji v roce 2024 byly tři pětiny elektrické energie z obnovitelných zdrojů vyrobeny spalováním biomasy a bioplynu (44,4 %, resp. 16,5 %). Zbývající dvě pětiny (39,1 %) elektřiny byla vyprodukována v elektrárnách využívajících „obnovitelné zdroje“ – 21,9 % fotovoltaické elektrárny, 9,5 % energie vyprodukovaly větrné elektrárny a 7,7 % vodní elektrárny.

Zatímco na výrobě elektrické energie v Česku v roce 2024 se Moravskoslezský kraj podílel pouze 4,1 %, na její spotřebě to bylo výrazně více, konkrétně 12,2 %. V roce 2024 bylo v Moravskoslezském kraji spotřebováno 6 809,0 GWh elektřiny netto. Meziroční spotřeba elektřiny klesla o 4,0 % (o 281,1 GWh). Mezi kraji se jednalo po Středočeském kraji s 8 145,2 GWh o druhou nejvyšší spotřebu.

Z hlediska odvětvové struktury se na krajské spotřebě elektřiny netto nejvíce podílel průmysl (42,5 %), dále následovaly domácnosti (20,4 %) a obchod, služby, školství a zdravotnictví (18,8 %). Meziročně se spotřeba elektřiny nejvíce snížila v odvětví průmyslu o 476,5 GWh a ve stavebnictví o 4,4 GWh, naopak v odvětvích energetika a obchodu, službách, školství a zdravotnictví vzrostla o 110,8 GWh, resp. o 71,7 GWh. V případě domácností došlo k mírnému meziročnímu nárůstu spotřeby elektřiny o 14,2 GWh.

Spotřeba elektřiny netto v domácnostech na 1 obyvatele v Moravskoslezském kraji v roce 2024 dosáhla 1 172,6 kWh a v porovnání s loňským rokem vzrostla o 1,5 % (o 17,3 kWh). Ve spotřebě elektřiny netto v domácnostech na 1 obyvatele se v mezikrajském porovnání umístil Moravskoslezský kraj na druhém nejnižším místě. V rámci všech krajů dosáhl v tomto ukazateli nejvyšší spotřeby Středočeský kraj (1 976,6 kWh) a naopak nejnižší hlavní město Praha (1 159,0 kWh). V porovnání s republikovým průměrem (1 436,4 kWh) byla spotřeba elektřiny netto v domácnostech na 1 obyvatele v Moravskoslezském kraji nižší o 263,8 kWh.

Přibližně 366 tisíc zákazníků v Moravskoslezském kraji v roce 2024 spotřebovalo více než 738 milionu metrů krychlových zemního plynu, meziročně se tak jeho spotřeba snížila o 1,3 milionu metrů krychlových, tj. o 0,2 %. Velkoodběratelé, kterých bylo v Moravskoslezském kraji na konci roku 2024 celkem 179, spotřebovali 412,5 milionu m³ plynu, což představovalo 55,9 % krajské spotřeby. Druhým největším spotřebitelem plynu byly domácnosti s podílem 23,6 % krajské spotřeby. Celkem 347,1 tisíce domácností meziročně snížilo spotřebu zemního plynu o 3,4 milionu m³ a dosáhlo rekordně nízké spotřeby 174,3 milionu m³.

V případě středních a malých odběratelů zemního plynu došlo meziročně ke zvýšení jeho spotřeby. Nejvýraznější meziroční nárůst spotřeby plynu o 3,8 % byl zaznamenán u středních odběratelů, v případě domácností se jednalo o 1,9% pokles.

Nejvyšší podíly spotřeby zemního plynu na celkové spotřebě v Česku byly zaznamenány v Ústeckém (15,0 %) a Středočeském kraji (13,4 %). Moravskoslezský kraj se na celkové spotřebě podílel 11,0 % a v mezikrajském srovnání obsadil čtvrté místo. Ústecký kraj vykazoval také nejvyšší průměrnou spotřebu zemního plynu na 1 zákazníka (4 662 m³). V Moravskoslezském kraji činila průměrná spotřeba na 1 zákazníka 2 019 m³, což ho řadí – za Prahu a Plzeňský kraj – na třetí nejnižší příčku v rámci krajského porovnání.

Spotřeba zemního plynu v domácnostech na 1 odběratele byla nejvyšší v krajích Středočeském (898 m³) a Jihomoravském (836 m³). V Moravskoslezském kraji činila tato spotřeba 502 m³ a mezi kraji byla absolutně nejnižší. Proti roku 2023 byla průměrná spotřeba v moravskoslezských domácnostech na 1 odběratele o 5 m³ nižší (pokles o 1,0 %).

Poznámky:

Celková výroba elektřiny brutto představuje celkovou výrobu elektřiny na svorkách generátorů. Celková spotřeba elektřiny netto představuje spotřebu elektřiny v odběrných místech provozovatelů regionálních distribučních soustav a spotřebu subjektů přímo napojených na danou výrobnu. Spotřeba zemního plynu představuje objem zemního plynu dodaného konečným zákazníkům, který nezahrnuje vlastní spotřebu při distribuci, ztráty, změnu akumulace v distribučních soustavách a vlastní spotřebu výrobců plynu při jeho těžbě a plyn určený pro pohon kompresních stanic v přepravní soustavě. Tyto hodnoty není možné členit do krajů.