Podle předběžných výsledků bilance obyvatel žilo na konci roku 2024 ve městech Moravskoslezského kraje 864 118 osob, jedná se tak o vůbec nejnižší počet v historii kraje. Ve srovnání s rokem 2023 došlo k poklesu počtu obyvatel měst o 6 872 osob. Podíl městského obyvatelstva k 31. 12. 2024 dosáhl 73,1 % z celkového počtu obyvatel kraje, v roce 2014 činil podíl 74,8 %.

V 8 městech se počet obyvatel meziročně zvýšil, a to konkrétně ve městech Vratimov (o 74 osob), Šenov (o 54 osob), Kravaře (o 34 osob), Nový Jičín (o 12 osob), Bílovec (o 10 osob), Brušperk (o 7 osob), Rychvald (o 4 osoby) a Petřvald (o 2 osoby). V Jablunkově se počet obyvatel nezměnil a ve zbývajících 33 městech došlo k poklesu obyvatelstva. Absolutně nejvyšší celkový pokles byl evidován ve městě Ostrava (o 1 578 osob). Více než 300 osob ubylo také ve městech Havířov (o 1 020 osob), Karviná (o 787 osob), Opava (o 491 osob) Třinec (o 414 osob) a Frýdek-Místek (o 348 osob).

V relativním vyjádření na 1 000 obyvatel středního stavu dosáhla nejvyššího nárůstu počtu obyvatel města Vratimov (10,0 ‰) a Šenov (8,2 ‰), v obou případech zásluhou migračního přírůstku. Naopak nejvyšší relativní pokles přes 20 ‰ zaznamenala města Andělská Hora (–57,1 ‰), Janov (–31,1 ‰), Vítkov (–23,8 ‰) a Štramberk (–22,5 ‰). Dalšími městy, v nichž ubylo relativně nejvíce obyvatel, byly Břidličná (–19,7 ‰), Klimkovice (–18,3 ‰), Karviná (–16,0 ‰) a Havířov (–14,8 ‰).

Na celkovém poklesu počtu obyvatel žijících ve městech v Moravskoslezském kraji během roku 2024 se z větší části podílel přirozený úbytek (–4 207 osob), ale svůj díl na tom mělo i stěhování (–2 665 osob).

Převaha zemřelých nad narozenými charakterizovala 40 ze 42 měst Moravskoslezského kraje, přičemž největší byla ve městech Ostrava (pokles o 1 223 osob), Havířov (o 427 osob), Karviná (o 424 osob), Opava (o 255 osob) a Frýdek-Místek (o 239 osob). Pouze ve městě Hradec nad Moravicí (nárůst o 4 osoby) se narodilo více osob, než kolik jich zemřelo. Ve městě Kravaře se počet živě narozených rovnal počtu zemřelých, tudíž přirozený přírůstek byl nulový. V relativním vyjádření na 1 000 obyvatel středního stavu dosáhlo nejvyššího přirozeného přírůstku obyvatel město Hradec nad Moravicí (0,7 ‰), naopak nejvyšší úbytek obyvatel přirozenou měnou evidovala města Janov (–19,5 ‰), Andělská Hora (–13,6 ‰), Vrbno pod Pradědem (–13,2 ‰) a Břidličná (–10,3 ‰).

Převahou přistěhovalých nad vystěhovalými se vyznačovalo v Moravskoslezském kraji 12 měst. Vlivem migrace získala nejvíce obyvatel v absolutním vyjádření města Vratimov (103 osob), Šenov (73 osob) a Nový Jičín (72 osob). Mezi 30 městy, která ztratila občany stěhováním, zaznamenala největší úbytek města Havířov (o 593 osob), Karviná (o 363 osob), Ostrava (o 355 osob), Třinec (o 261 osob) a Opava (o 236 osob). Při přepočtu na 1 000 obyvatel bylo pořadí měst odlišné. Nejvyššího přírůstku obyvatel stěhováním dosáhli ve městech Vratimov (13,9 ‰), Šenov (11,0 ‰) a Rychvald (6,3 ‰). Naopak města Andělská Hora (–43,5 ‰), Vítkov (–19,7 ‰), Štramberk (–16,2 ‰), Klimkovice (–13,6 ‰) a Janov (–11,7 ‰) zaznamenala nejvýraznější relativní úbytek obyvatel migrací.

Souběh kladné přirozené měny a kladné migrace nebyl evidován v žádném městě kraje. Město Kravaře s nulovým přirozeným přírůstkem a kladným přírůstkem stěhováním se této situaci blížil. Na druhou stranu souběh úbytků (přirozeného a stěhováním) vykázalo 29 měst v kraji.

Pořadí měst podle počtu obyvatel k 31. 12. 2024: první pozici zaujímá krajské sídlo Ostrava (283 187 osob), dále následují statutární města Havířov (68 674 osob), Opava (55 109 osob), Frýdek-Místek (53 590 osob), Karviná (48 937 osob) a Třinec (33 852 osob). Město Janov s 256 osobami zůstalo podle stavu ke dni 31. 12. 2024 nejmenším městem Moravskoslezského kraje, dalším malým sídlem bylo město Andělská Hora s 357 obyvateli.

Poznámky:

Veškeré údaje se týkají občanů České republiky a cizinců s trvalým pobytem v České republice, občanů třetích zemí s přechodným pobytem na území České republiky na základě dlouhodobého víza (nad 90 dnů) nebo povolení k dlouhodobému pobytu, občanů zemí EU, Norska, Švýcarska, Islandu, Lichtenštejnska a jejich rodinných příslušníků s hlášeným přechodným pobytem na území České republiky a cizinců s mezinárodní ochranou v České republice. Od roku 2022 jsou do obyvatelstva zahrnovány osoby s udělenou dočasnou ochranou v České republice s obvyklým pobytem v ČR. Údaje zohledňují rovněž události (sňatky, narození a úmrtí) českých občanů s trvalým pobytem na území ČR, které nastaly v cizině a byly zaregistrovány zvláštní matrikou v Brně.

Veškeré údaje za rok 2024 jsou předběžné.

zdroj: ČSU