Přepadení vysílačky v Gliwicích provedla 31. srpna roku 1939 speciální skupina příslušníků SS, kteří byli převlečeni do polských uniforem. O den později nacistické Německo napadlo bez vypovězení války Polsko.

Dřevěná radiová věž v Gliwicích, která je nejvyšší stavbou tohoto typu v Evropě, byla postavena ve 30. letech 20. století. Je zapsána na národním seznamu historických památek, nachází se na Evropské cestě techniky a průmyslového dědictví a usiluje také o umístění na národní předběžný seznam. Ten je prvním krokem k tomu, aby památka byla zapsána na Světový seznam UNESCO.

Historicko-urbanistický komplex však čekají velké změny. „Na tomto jedinečném místě plánujeme uspořádat jedno z nejvýznamnějších muzejních a vzdělávacích center, tematicky související s 2. světovou válkou, v zemi“ uvedl ředitel muzea v Gliwicích Grzegorz Krawczyk. „Zvláštní pozornost bude věnována katastrofickým politickým rozhodnutím, instrumentálnímu využívání médií k dezinformacím a manipulacím společností, historickým lžím, odpovědnosti za rozhodnutí každého z nás, nezvratným dopadům stírání hranice mezi dobrem a zlem,“ dodal.

Expozice bude mít tři části

Památka má inspirativním způsobem vyprávět o dramatické historii obyvatel Gliwic a celého regionu ve 20. století, zejména pak v období dvou totalitních režimů. „Program nového muzea naplníme hodnotnými projekty adresovanými tisícům hostů, kteří sem každoročně přijíždějí, často ze vzdálených koutů světa,“ řekl Krawczyk.

Nová stálá muzejní expozice bude rozdělena na tři části. Nejrozsáhlejší bude historická, která představí kontext, pozadí a nejdůležitější politické otázky související s tímto místem a událostmi, které vedly ke Gliwické provokaci a vypuknutí války. Technická část zase bude spojena s původními funkcemi a principy provozu Radiostanice Gliwice. Zároveň upozorní na specifičnost unikátní památky, okolnosti jejího vzniku a principy jejího fungování.

Poslední část bude narativní a představí dramatický průběh sabotážní akce organizované zvláštními službami Třetí říše známé jako Gliwická provokace. Ta vedla ke smrti Franciszka Honioka, jenž se stal nevinnou oběti brutální politické vraždy. „V Gliwicích německé speciální služby provedly v srpnu 1939 akci, při které byla pravděpodobně poprvé v historii použita moderní média k vnesení nepravdivých informací do veřejného prostoru, aby se usnadnilo a ospravedlnilo vedení války. Byla použita lež a byl spáchán zločin. Stále žijeme ve světě plném dezinformací. Před dvěma lety se na jednom z internetových portálů objevil článek, jehož autor předpověděl „nějaký gliwický scénář“ na východě, který by dal Putinovi záminku k válce. O necelý rok později Rusko s cílem „denacifikace a demilitarizace“ zahájilo válku proti Ukrajině a označilo ji za zvláštní vojenskou operaci. Historie se opakovala. Aby se tomu zabránilo, je nutné systematické vzdělávání v místech poznamenaných historií, jako je rozhlasová stanice v Gliwicích,“ upozornil Grzegorz Krawczyk.

Černý plech zesiluje auru úzkosti

Designéři se při tvorbě výstavních prostor detailně zaobírali stávající architekturou historických budov Radiostanice a jejího vybavení. Inspirací se pro ně stala také průmyslová krajina Horního Slezska z první poloviny 20. století, která je zachycena na fotografiích a filmech. „Černý plech zesiluje auru úzkosti. Jeho chladná, ale nápadná struktura vybízí k doteku a světlo pronikající skrz perforace vytváří znepokojivý šerosvit přímo z filmu noir. Postavili jsme do kontrastu jemnost skla se syrovostí plechu. Jeho průhlednost představuje nehmotný rádiový signál,“ uvedl Miroslaw Nizio, šéf společnosti Nizio Design International, která je známá díky realizaci mnoha kulturních institucí v Polsku i v zahraničí.

Budova hlavní části expozice bude umístěna pod nádvořím, mezi hlavními budovami rozhlasu. „Uspořádání prostoru návštěvníky upozorní, že jsou na místě, kde se odehrály klíčové historické okamžiky, a umožní jim pozorovat skutečný průběh událostí a procítit doprovodné emoce. Využití AR technologie jim umožní zažít moment provokace téměř v reálném čase,“ dodal Nizio.

autor: Petr Sobol