REGION (Opolsko, Slezsko, Malopolsko, i-region.eu) V Polsku se blíží konec nulových sazeb DPH na knížky. Už za čtyři měsíce bude daň z přidané hodnoty činit pět procent. Stoupání ceny knih je spíše nevyhnutelné. Začne uprostřed školního a akademického roku. Nervózní počítání trvá také v knihovnách, dotovaných ze rozpočtů státního a místních samospráv.

Na začátek krátký kurs ekonomie. DPH, jinak také daň z podané hodnoty, je započtena v každém obratu výrobku. Dnes je v Polsku maximální daň dvacet dva procent.

Ukažme si koloběh DPH na příkladu: Těžitel suroviny ceněné na sto zlotých ho prodá fabrice za sto dvacet dva zlotých a dvacet dva zlotých odvádí do státního rozpočtu. Výrobce ocení svůj produkt na sto padesát zlotých a prodává jej za sto osmdesát tři zlotých - sto padesát plus dvaceti dvou procentní DPH, což je třicet tři zlotých. Továrna ale odečítá daň zaplacenou již těžitelem suroviny - odvádí jen jedenáct zlotých. V obchodě produkt ocení již na dvěstě padesát zlotých a taky připočítají DPH. Obchod ho odvede ve výší třicet tři zlotých, ale kupující zaplatí výslednou cenu výrobku, což je tři sta pět zlotých.

Přesně takový proces se bude zanedlouho týkat také knih. Hned je vidět kdo má větší starosti.
,,Určitě na tom nejvíc ztratí kupující. Kdo se vzdělává, potřebuje knihy,“ ví ekonom Wojciech Rudy.

Na téhle straně je ale stížnosti nejméně. I když při nákupu kompletních knížek před začátkem školního roku pro dvě děti jsme se drželi za peněženku i za srdce. ,,Ty nákupy nás stály šest set zlotých (asi tři tisíce šest set korun, pozn.překl),“ stěžuje si tatínek Piotr Daniluk.

Trápí se ale taky knihovníci, zvláště pak vysokoškolští. Ti musejí nákupy doplňovat průběžně. Na Opolské Univerzitě (Uniwersytet Opolski) trvá velké doplňování právního oddílu knihovny. To jsou jedny z nejdražších akademických učebnic. ,,Právo se velmi často mění, proto koupě takových publikací zatěžuje rozpočet univerzity,“ říká Wanda Matwiejczuk, ředitelka knihovny Opolské Univerzity.

Univerzitní knihovna utrácí za knihy několik desítek tisíc zlotých ročně. Takový velký rozpočet ale nemá Vojvodská veřejná knihovna (Wojewódzka Biblioteka Publiczna), která shromažďuje taky vědeckou část knihovny. Z ročního rozpočtu pracoviště je třeba zaplatit elektřinu, vodu, mzdy pracovníků. Teprve to, co zůstane jde na koupi knížek.

Knihovníci ve specializovaných knihkupectvích se dívají na budoucnost s rostoucími obavami. V té na opolském náměstí obchodují s učebnicemi jazyků. Počítají, že o zákazníky nouzi mít nebudou - kdo musí, ten si ji i tak koupí, ale náklady na zaměstnance porostou.

Osazení DPH na knihy si vynutila Evropská Unie. S nulovou daní souhlasila jen do konce tohoto roku.

Možná v bohatších zemích se kupuje knížek víc. V Polsku je to jinak - polovina Poláků se do knihovny ani nepodívá. Výdaje za knihy u těch ostatních jsou ve výši sedmdesáti čtyř zlotých ročně. Pro porovnáni - na lihoviny Poláci utrácí dvě stě zlotých ročně, ale také tady se chystá zvýšení spotřební daně.

Zdroj: TVP Opole (Krzysztof Baranowski, red. MC) (Překl. T.B.)