KARVINÁ (MSK)  – Zabezpečovací práce na kostele sv. Petra z Alkantary v Karviné II – Dolech proběhly v letech 1994 až 1995. Od té doby ho „báňská“ sleduje. V samém závěru minulého století následovaly rekultivace jeho okolí. Opět zpřístupněn veřejnosti byl v roce 2000 a dokonce se tady konají bohoslužby. Karvinský kostel je bezesporu světovým unikátem – budova v důsledku těžby uhlí o 37 metrů pokleslá a vychýlená o 6,8 stupňů na jih od svislice. Pořád totiž stojí a je užívaná ke svému původnímu účelu! Málokterá jiná je tak intenzivně vědecky monitorovaná. Do měření se zapojily i dvě hornické dcery, inženýrky Jana Rašová a Martina Subíková.

Diplomová práce
„Dělala jsem na téma měření pohybu a deformací v důsledku negativních vlivů těžby i svou diplomovou práci,“ přiblížila Jana Rašová z Horní Suché. Osudy její rodiny jsou spojeny s Františkem – šachta zaměstnávala babičku i dědu, maminka Veronika Rašová tady pracovala na prádle a otec Miroslav Raš na čelbách. Jana je nyní doktorandkou na Institutu geodézie a důlního měřictví na Hornicko-geologické fakultě Vysoké školy báňské-Technické univerzitě (VŠB-TU) v Ostravě.

Programování a grafika
Odsud pochází i její kolegyně, absolventka stejného oboru a spoluautorka měření „křivého“ kostela. „Měla jsem na starosti hlavně programování a grafické zpracování,“ upřesnila Martina Subíková. Její děda kdysi fáral na Rudém říjnu (Důl Heřmanice) a táta Eduard Subík tamtéž coby důlní zámečník.


Detailní sledování akademiků
Památný kostel postavený v roce 1736 v barokním stylu sledují vědci z „báňské“ patnáctým rokem. Jana s Martinou kromě vyhodnocení svých výsledků shrnuly i měření za celou tuto dobu. „Za sledované období let 1995 až 2009 se největší pokles projevil na takzvaném bodě číslo 17, a to o 3,060 metru. Naopak nejmenší jsme zjistili v bodě číslo 15, a to 2,877 metru,“ upřesnily inženýrky.

Na závěr historie...
Na Karvinsku se kope uhlí od roku 1854. „Bylo vytěženo 27 slojí o celkové mocnosti 46,82 metru. Při dobývání velkých ploch dochází k prolomení nadloží. To se na povrchu projevuje poklesovou kotlinou kopírující plochu vyrubaného ložiska. Její rozsah bývá přitom větší, než průměr sloje. Vliv této kotliny se nejčastěji projevuje posunem terénu nebo objektu,“ uvedly Jana s Martinou.

...a technika
Stavbu na poddolovaném území tak vědci z VŠB-TU měří z bodů takzvané revírní nivelace III – míst, u kterých se pravidelně ověřuje nadmořská výška. Z těch jsou vedeny „nivelační pořady“ na další body stabilizované na kostele samotném. „Pokles určujeme pomocí rozdílu nadmořských výšek měřených pokaždé na začátku a na konci sledovaného časového období,“ popisovaly princip.