KRAKOV (Malopolsko,PAP, i-region.eu) Názory geologů a hydrologů by měly být v budoucnu určující pro samosprávu, při vydávání povolení ke stavbě na povodňových nebo sesuvných územích - to si myslí malopolský vojvoda Stanisław Kracik. O schůzce geologů s malopolskou samosprávou na téma sesuvných území informovala Polská tisková agentura (PAP). Podle vojvody Kracika spolu s připravovanou změnou zákona ,,musí přijít omezení moci obecní rady při manipulaci s veřejným prostorem. Zvláště pak v malých obcích, ale nejenom, existují takové střety zájmu, že radní při přistoupení na kompromis souhlasí se stavbami na povodňových a sesuvných územích a názory expertů šoupnou do šuplíku,“ vysvětlil vojvoda.

,,Na polském ministerstvu vnitra a administrativy je postoj ke změně zákona takový, že by názor regionálních správ vodohospodářství a geologie měl být určující, takže ty převezmou právo vydávání souhlasu,“ dodal Kracik.

Z materiálu uvedených na schůzi vyplývá, že Malopolsko je region obzvláště postižený problémem masivních sesuvů půdy . V květnu a červnu letošního roku takové lokality ohrožující stavby objevili ve sto sedmi polských obcích na území Karpat, z toho padesát sedm v Malopolsku, třicet čtyři v Podkarpatí a šestnáct ve Slezsku.

,,Kvůli sesuvným územím máme zničených skoro sto sedmdesát kilometrů silnic, dalších sedmdesát je v ohrožení, poškozených je několik kilometrů kanalizací, skoro třicet kilometrů vodovodních sítí, přes dvacet obecních domů a téměř dvě stě domů, a dalších osm set je v ohrožení,“ shrnul Malopolský vojvoda.

Podle Hlavního úřadu pro dozor staveb, v zemi jenom do poloviny června kvůli sesuvným půdám bylo poškozeno v součtu 2269 budov, v tom pět set šedesát kompletně zničených a sedmnáct set devět potřebuje rekonstrukci nebo opravu. Z informací ministerstva vnitra a administrativy vyplývá, že ztráty způsobené tímto živlem vyšplhaly na 2,9 miliard euro.

Geologové zdůrazňují, že sesuvní půdy na polské části Karpat nejsou novým jevem. ,,Sesuvy ohrožené lokality - v geologickém pojetí - byly, jsou a budou. Nezávisle na naší vůli, je to přírodní jev. Lidé jim někdy mohou pomoct, například podkopáváním svahu. Státní geologický institut (Państwowy Instytut Geologiczny) zkoumá sesuvy už od šedesátých let minulého století,“ poznamenal ředitel Karpatského oddělení Národního geologického institutu Józef Chowaniec.

Již několik let, za iniciativy polského ministerstva životního prostředí, je v přípravě projekt Systém ochrany proti sesuvům, který předpokládá do roku 2018 vytvořit mapu sesuvných území, míst ohrožených sesuvem a taky monitorování vybraných sesuvných území.

Podle geologů k vzniku sesuvných území přispívají tři faktory: geologické stavby a tvarování terénů, intenzivní a dlouhé deště, a lidská činnost. Stavba polské částí Karpat obzvláště přispívá k sesuvům.

,,Musíme si uvědomit, že čtyřicet procent Karpat jsou místa, kde se můžou objevit sesuvy. Na dvaceti pěti procentech Karpat už jsou sesuvy zaznamenány, ať už aktivní nebo potenciální,“ zdůraznil hlavní geolog kraje Henryk Jezierski, účastník schůzky.

Prohlásil také: ,,Když to řekneme silněji: zastihla nás sesuvní amnézie. V Lanckoroně v šedesátých letech bylo zničeno deset domů. Nyní geologové přicházejí se zprávou, že tam postavili domy nové a ty jsou zase zničené.“

Geologové na schůzce dokázali, že z peněz Národního fondu ochrany životního prostředí a vodohospodářství vytvářejí informace o sesuvných územích. Těch je v Polsku hodně, kolem padesáti tisíc, z nichž máme záznamy o 11,5 tisících. Geologové je budou dále sledovat a informovat o tom, kde jsou území náchylné na sesuvy. Z těchto informací by měli čerpat nejen samosprávy poskytující povelení ke stavbám, ale také developeři, pojišťovny a co je nejdůležitější, taky individuální investoři.

Zdroj: TVP Kraków (mmas) (Překl. T.B.)