JABLUNKOV (MSK, i-region.eu) Již třiašedesáté Gorolski Święto (GŚ) určitě bude to, co všechny ročníky předtím - renomovaná, vrcholná a bohatě navštívená kulturní akce Zaolší (Zaolzia). Święto zkrátka neustále vzbuzuje zájem. Letos goralské svátky začnou v pátek 6. srpna odpoledne a skončí v neděli 8. srpna v pozdních nočních hodinách. Ovládne prakticky celý Jablunkov, nejen Městský les, kde se odehrává nejvíce akcí tohoto velkého setkání.

„Během více než šesti desítek let trvání si GŚ vytvořilo svojí specifiku, estetiku, formuli, zkrátka má svůj individuální ráz, který se nepodobá žádné akci tohoto typu,“ hodnotí Daniel Kadłubiec, etnograf, literární historik, kulturní, folklorní a jazykový vědec Těšínského Slezska.

„V Jablunkově se hovoří nářečím, od začátku do konce všechno probíhá ve zdejším jazyce. Není zde jako například ve Visle, oblíbené jídlo kaszanka, ale jsou jelita. Není šašlík, ale je zbojnická pečeně nebo rojberka, nejsou stánky, ale gorolské dřevěnice s množstvím regionálních potrav. Nad Městským lesem se vznáší duch zdejší kultury. Lidé zde přicházejí,
aby se setkali s někým, koho dávno neviděli, aby snědli a vypili něco jen zde nabízeného. Navštěvují Święto především proto, aby se zúčastnili předávání krásného bohatství, které je jejich bohatstvím, bohatstvím jejich země. Je v tom poselství obnovování vlastní identity prostřednictvím účasti v kulturní transmisi. Hosté z Polska přicházejí také ze společenských pohnutek, ale především, jak se mi zdá, z důvodu poznání kultury, která s výjimkou obyvatel polského Těšína, je pro ně kulturou cizí tudíž zajímavou. Z tohoto důvodu je pro ně zaolšanský pocit poselství cizí. Pro obyvatelé Zaolší je GŚ je projevem identity, oživujícím pramenem, ze kterého čerpají sílu, pro jiné příležitosti prožitku něčeho zajímavého,“ vyznal se Kadłubiec.

„Je to především veliká událost kulturního života Zaolší,“ poznamenal znalec folkloru, sborového zpěvu a muzikolog Leszek Kalina. „Říkám kulturního – myslím kultrurálního – protože GŚ není jen fantastická dávka folkloru, v jeho rozmanitosti. Ale i prezentace řemesla, které v mnoha případech již vymírá. Je to dobrá příležitost k seznámení se s lidmi, kteří pozapomenutá řemesla ovládají. Je to také příležitost k zakoupení věcí nedostupných v supermarketech.“

Nad „gorolskostí“ Święta bdí organizátor Místní skupina Polského kulturně-osvětového svazu (PZKO) v Jablunkově. Spolupořadateli jsou město Jablunkov, od roku 1990 Týden beskydské kultury, Hlavní výbor Polského kulturně-osvětového svazu v ČR a Folklorní sdružení ČR.

V pátek se koná přehlídka instrumentalistů, zpěváků a vypravěčů Nie jyny z naszi dzichty. Večer od 22.00 bude Muzykula - gorolské muzicírování u plamenů vatry.

V sobotu po vystoupeních dětských folklorních souborů se představí vždy jeden známější a aplaudovaný soubor. Od 19.00 do pozdních nočních hodin se v tanečních rytmech baví mládež. V neděli dopoledne na Jablunkovském náměstí koncertují lidové kapely. V poledne GŚ zahájí průvod, na jehož čele před více než čtyřicet let jel legendární Jura spod Grónia - hetman gorolski Władysław Niedoba. Průvod souborů a alegorických vozů vede mladý goral Adam Ryłko z náměstí ulicemi města do Městského lesa. V lese festival bude uvádět a obohacovat anekdotami zaolšanský vypravěč Tadeusz Filipczyk – Filip.

Ale to je jenom zlomek informací, které je možné získat o bohatém a mezinárodním programu. Avšak turisté, kteří očekávají v jablunkovském městském lese cepeliadu, mohou být zklamaní… Proč?

„Cepeliada to jsou prvky lidové kultury, vytržené ze země, na které rostla, prvky vybrané náhodně, nevytvářející s jinými většího kulturálního celku, k tomu přehnané, když jde o jejich estetiku. Capeliada je kulturou na prodej, nezřídka kýčovitou, kulturou nepravdivou, zbavenou bohatství významů, prezentovanou v cizím pro ni prostředí, omezenou, jak se řeklo, k exponování atraktivnosti, líbivosti, marketingu,“ odpověděl profesor Kadłubiec.


Avšak GŚ prezentuje celou škálu obzvláště těšínské kulturální tradice – nářeční, hudební, taneční, literární, kulinární, architektonické, tvůrčí a vše jiné, co tvoří systém dávající představu o jejím bohatství, formách, fungování a významu ve společenském životě. Kromě toho to není importovaná, cizí, ale naopak zdejší kultura, rostoucí z těšínskosti, podobně jako GŚ, které se s ní pojí v jeden celek. Z těchto důvodů je Święto vzdálené od umělosti, chudoby významů a funkcí, od něčeho, co svítí umělým leskem.

V této životnosti a živelnosti Święta se skrývá tajemství jeho popularity. Jak přiznává Kalina, na tom Święcie musíme být.

„Je známo, že právě v Městském lese každoročně ve stejné době se setkávají Zaolšané – ti z hor i dolin. A nejenom – přijíždějí tam také bývalí Zaolšané s rodinami, kterých osud zavedl do Polska nebo do jiné země Evropy a dokonce na jiný kontinent. Je to gigantické rendez-vous lidí z regionu. A není možné se zde s někým známým nepotkat,“ dodal.

I-region.eu je mediálním partnerem akce.

Martyna Radłowska-Obrusnik (překl. L.Ch.)