Téma


Antismog v jednání

Publikováno: 14.4.2018
Autor: M.Radłowska-Obrusnik
Foto: M.Radłowska-Obrusnik - Březnové jednání I-Air Region v Ostravě

Koncem března se na Moravskoslezském krajském úřadě v Ostravě opět sešla pracovní skupina, která byla vytvořena začátkem roku v rámci programu I-Air-Region, a kterou financuje EU z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj. Zúčastnili se jí generální partneři z české strany: Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje, Technická univerzita v Ostravě, Regionální sdružení spolupráce Těšínského Slezska spolu s Moravskoslezským krajem. Z polské strany byli přítomni: Slezské vojvodství, Ústav pro chemické zpracování uhlí v Zabrze a Sdružení pro regionální rozvoj a spolupráci „Olza”.

Připomeňme, že se nejedná o první česko-polskou iniciativu analýzy zdrojů znečištění ovzduší regionu Horního Slezska a Těšínského Slezska.

Již před deseti lety program Air Silesia vyhodnotil, na které straně je znečištění vzduchu, a jaké jsou jeho zdroje. Další, kdo pokračoval ve vyhodnocování byla Clear Border neboli Čistá hranice. Současný I-Air-Region se má již zabývat legislativou a přesněji - jeho transhraniční koordinací, aby se mohlo přejít k činnosti o něco víc aktivněji než tomu bylo doposud. Nevyjímaje sféru osvěty a represe.

Naše redakce se účastnila tohoto setkání a zeptala se několika účastníků zasedání:

Blanka Romanowská Oddělení Ochrany životního prostředí Krajského úřadu Slezského vojvodství

Toto je již druhé setkání projektu I-Air-Region. Co máte dnes v plánu projednat?

Dnes se chystáme porovnat, jak si vedeme s nízkou emisí na české a polské straně. Samozřejmě tento projekt souvisí s příhraničními regiony. Setkání je velice zajímavé, protože zmiňujeme to, co se osvědčilo a díky tomu se můžeme něčemu novému přiučit. Z druhé strany se bavíme i o tom, kde máme minusy, kde děláme chyby, hovoříme o dírách v legislativě a také, co je potřeba změnit. Setkání nás velmi rozvíjí a získáváme tím nové nebo již osvědčené nápady.

Pracujete na jistotu, protože máte k dispozici konkrétní výsledky programů Air Silesia a Clean border. Je možné tyto výsledky nějakým způsobem použít?

Samozřejmě, že ano. Tyto výzkumy a projekty nám ukázali, co je hlavní příčinou problému, co stojí za nízkou emisí, jaký je podíl koncentrace jednotlivých emisí ve znečištěném ovzduší, a také kde jsou hlavní zdroje tohoto znečištění. Z těchto programů vyplývá, že příčinou znečištění není průmysl, ale to, co sami vypouštíme z komínů.

Dostáváme se tedy k otázce paliva, které používáme k vytápění našich domovů...

K otázce paliva a především ke kvalitě zařízení, ve kterých topíme.

Polsko podniklo kroky, kterými, řekla bych, následuje Českou republiku - ve výměně starých kotlů za ekologické...

Ano, zavedli jsme dost přísná opatření spojená s výměnou starých kotlů. Máme i vypracovaný harmonogram k výměně kotlů ve Slezském vojvodství, ale také máme vyhlášku na úrovni vlády, která již zakazuje výrobu nekvalitních zařízení ke spalování tuhého paliva.

Ale tato zařízení jsou stále v prodeji s vyjádřením prodávajících, že je nelze registrovat v zemích EU.

No to jsou bohužel ty díry, o kterých zde mj. dnes hovoříme. Doufáme, že tyto díry zalepíme. Zároveň my, jakožto Slezské vojvodství, společně působíme na vládu, aby byly napraveny záležitosti, se kterými se setkáváme v praxi.

Výborně. V České republice je již dávno zakázáno spalovat uhelný kal, zatímco v Polsku normy stále nejsou.

V Polsku normy nejsou. Existuje ale projekt. Čekáme, až tento projekt spatří světlo světa v podobě konkrétní vyhlášky, která je prozatím platná pro vojvodství ležící při hranici s ČR. Konkrétně tedy ve Slezském, Opolském a Malopolském vojvodství byl vydán zákaz spalovat takovéto palivo.

A jakým způsobem chcete kontrolovat tento zákaz?

Zákaz kontroluje městská policie a úředníci. Jsme na samém počátku té dlouhé cesty a provádíme taková opatření, která mají podporovat úředníky a strážníky v této nelehké činnosti.

Chystáte se jít v šlépějích krakovské policie? Ta vypouští drony a jakmile dron dosedne na komín, provádí analýzu zplodin.

Drony u nás létají již několik měsíců. A začali jsme je používat ještě předtím než začaly létat v Krakově. Takže slezská města užívají do války ze smogem drony v hojném počtu.

Hovořily jsme o praktické části problému čili spalování neodpovídajícího paliva v neodpovídajících zařízeních. Podporuje finančně polská vláda, nebo vojvodství lidi, kteří chtějí zlepšit situaci a není jim lhostejné čím a v čem se topí?

Ano, jsou tři možnosti jak tyto lidi podporovat. Především využíváme evropské fondy, čerpáme z daní z prostředí - zde se trochu liší systém od toho, co existuje v ČR- máme totiž instituci vojvodského Fondu ochrany prostředí, který dofinancovává obce, které potom distribuují prostředky obyvatelům, a také program Smog-stop určený fyzickým osobám. Jednou do roka se koná výběrové řízení na tyto prostředky. V roce 2017 jsme v rámci těchto programů podpořili cca 4 tisíce osob.

Je to velká podpora?

Podpora je to velká, protože osoby, které si v určitou dobu zažádají o program mohou získat dokonce až 100% grant z prostředků vojvodského fondu a prostředků obce. Ačkoliv můžou být nedostačující jestliže jde o množství prostředků pro velkou skupinu lidí. Jako vojvodství bychom chtěli, aby takovýchto prostředků bylo samozřejmě víc, ale také si nepřejeme, a k tomu směřuje naše úsilí, aby tyto prostředky nebyly rozdávány všem. Jde nám o to, aby byly rozdělovány pro skupiny osob, které jsou v energetické nouzi. Takže ne všem. Osoby, které mají na to, aby čerpaly z různých komerčních nástrojů jako např. z půjček či nízkých úvěrů, které jsou dostupné na trhu. Granty a dotace by měli být určeny - dle našeho názoru - pouze a výhradně osobám, které na to běžně nemají a nikdy nezmění zdroj tepla na jiný.

Takže na to má vliv sociální aspekt.
V programu I-Air-Region se kromě toho staráte o činnost v informační a vzdělávací oblasti.

Myslím, že o tom bude řeč na dalších konferencích. Každý z nás - partnerů tohoto projektu - má již vlastní zkušenosti, určitě sám vedl nějaké kampaně. My, Slezské vojvodství, jsme takovou kampaň vedli minulý rok. Víme, jaké jsou silné a slabé stránky v edukační činnosti a o těch se s jistotou budeme bavit. Zároveň vypracujeme takový způsob přenosu informací pro skupiny, aby naše činnost byla ještě účinnější.

Mládež?

Také mládež. Kromě toho dnes na setkání padlo i to, že ne vždy se setkáváme s porozuměním u starších lidí. Tímto nikoho nechci negovat, ale vystupují ohlasy typu: „máme své návyky a myslíme si, že pokud jsme na to neumřeli, je všechno v pořádku.” Takto to vypadá v praxi.

Ale my máme tolik důvodů a příkladů, na kterých můžeme poukázat, že všechno v pořádku není. Myslím, že jedním takovým poukazem na vliv znečištění ovzduší na zdraví je to, že vzduch nás zabíjí pomalu a dlouhotrvale. Tato informace by se měla dostat i k těm nejzatvrzelejším.

Takže ne strašení, ale informace

Rozhodně. Ačkoliv občas troška strachu neublíží.

Takže nyní máte vymezené zdroje...a továrny při hranicích jsou také čisté?

Bohužel nejsou. A to se nevztahuje pouze k továrnám při hranici. Všechny továrny vypouští škodliviny. Ale naštěstí tu dost dobře funguje kontrolní systém. Jak v Polsku, tak v ČR máme instituce ochrany prostředí, které kontrolují, vydávají určitá rozhodnutí, máme celou řadu technických řešení a - samozřejmě předpisy EU, které nám nařizují využívat zařízení z tzv. nejlepších dostupných technik, kdy se musíme přizpůsobit velice přísným emisním předpisům.

Hrozí teda továrnám pokuty z důvodu evropské legislativy, zatímco běžnému obyvateli Slezska ne?

Jim pokuta hrozí také. Samozřejmě o dost menší. Ale i pro běžného obyvatele je pokuta několika set zlotých citelná, stejně jako pro pro průmyslový podnik představuje citelnou ztrátu několik tisíc či milionů zlotých.

Projekt I-Air-Region končí třemi konferencemi.

Ano. Jsou rozděleny v závislosti na partnerech. Důležitým aspektem těchto konferencí je, aby se jich účastnili obyvatelé. Upřímně můžu říct, že největší výzvou je pozvat běžné lidi k účasti na konferenci, neboť tito lidé jsou nezbytně spjati s tématem, neboť zde žijí a dýchají.

Marek Bruščík - Moravskoslezský krajský úřad, zabývá se ochranou ovzduší a integrované prevence:

Harmonizace postupu a legislativa nebo vzdělávací témata – to všechno nastiňuje projekt I-Air-Region. Jakým způsobem navazujete na první projekty - tzn. Air Silesia a Clean border.

První projekty naznačily, kde by mohl být problém. Snažily se zjistit, jaké emise a z jakých zdrojů vychází. My se teď snažíme navázat na tyto projekty a naším úkolem je nyní navrhnout prostředky k zamezení, které jsou již zavedené - různé dotace, restrikce, konroly atd. a snažíme se ještě více zefektivnit. Některé věci dělají efektivně ve Slezském vojvodství, a některé my - v Moravskoslezském kraji. Kromě toho máme vysledovány i nové poznatky, díky kterým se ovzduší může zlepšit velmi rychle.

Můžete uvést příklad co dělají lépe Poláci?

Zajímavým poznatkem pro nás bylo, že kontrolu místních zdrojů emisí či malých topných zdrojů vykonává městská stráž. V ČR tutéž činnost vykonává úředník s rozšířenou působností, který pracuje v obci - je jeden - a musí kontrolovat desítky obcí, takže není schopen provádět kontrolu v nějakém pravidelném intervale, protože má spoustu práce. Naproti tomu jsou strážníci lépe vtaženi do života obce a je jich víc...

Ale to jsou strážníci...

Ano, to je pravda. Ale těch je v obcích víc, a proto mohou provádět kontrolu častěji a pravidelně. Takže tady vidím větší sílu.

Na druhou stranu – jak zde již hovořila paní Blanka Romanowská – problém je v tom, že městská stráž není všude. Jako je tomu např. v některých malých obcích. Takže každý z těchto systémů – český nebo polský – ma slabé stránky, ale je zajímavé sledovat tyto silné a slabé stránky každé země a snažit se o jejich zlepšení.

A co dělají lépe Češi?

Teď právě budeme mluvit o průmyslu a velkých zdrojích průmyslového znečištění, kde nemáme tolik vyjímek jako na polské straně, ve Slezském vojvodství. Také se budeme bavit, proč tam jsou, jak dlouho potrvají, a v jakém směru se bude průmysl rozvíjet dále.

Ty větší zdroje znečištění jsou lépe kontrolovatelné díky legislativě Evropské unie.

Ano, tak tomu skutečně je. Existují tzv. závěry o nejlepších dostupných technikách, které vymezují rozpětí (emise), ke kterým bychom se chtěli přiblížit. To je náš cíl – abychom se co nejrychleji přiblížili západním technologiím.

Máme nějaký vliv na obyvatele, kteří spalují vše, co jim přijde pod ruku?

To byl vlastně obsah naší 2,5 hodinové diskuze. Samozřejmě existují motivační prostředky jako dotace, ale kromě toho i restriktivní, neboli omezující prostředky jakými jsou kontroly. Ale je potřeba co největší efektivnosti, aby byl i výsledek co nejefektivnější.

Můžete mi říct, kdy ČR zakázala využívat uhelný kal?

V české legislativě je tento zákaz od roku 2012 a v polské legislativě vyšlo nedávno antismogové usnesení pro Slezské vojvodství, které zakazuje využívat uhelný kal od roku 2017.

Takže v České republice již pozorujeme změny...

Jistě. Kvalita ovzduší se zlepšuje a gró prakticky po obou stranách hranice tvoří lokální zdroje emisí.

Víte s jistotou kolik kotlů se vyměnilo na ekologické v Moravskoslezském kraji?

Od roku 2012 se vyměnilo cca 16 tis. kotlů a do budoucna se počítá s dalšími výměnami. To samozřejmě už něco znamená. Nicméně těch kotlů na tuhá paliva tady máme pořád ještě nad 50 tisíc...a možná víc.

V Polsku tato výměna neprobíhá tak organizovaně a tak rychle...

Neprobíhá tak rychle, protože Poláci mají kotlů, jak sami říkají, o mnoho víc. Odhadem kolem půl milionu kotlů na tuhé palivo. Slezské vojvodství je územně větší než Moravskoslezský kraj a má i víc obyvatel, takže i lokálních zdrojů je víc.

Otázka trochu z jiného soudku a na jinou míru - uhlí, jeho těžba a využití v průmyslu. V Moravskoslezském kraji jsme již přešli na restrukturalizaci - zůstal nám karvinský revír. V Polsku je uhlí nadále hlavním zdrojem energie. Jak se na to díváte vy?

No...za chvíli nám také vznikne téma staré ekologické zátěže a těžba uhlí. Logicky ovšem musíme vzít v úvahu, že tento region na jedné i druhé straně vznikl na základě těžby uhlí a kromě toho na hutním průmyslu. V Polsku je uhlí hlavním zdrojem energie nejen pro průmysl, ale i pro lokální zdroje tepla. Takže tam se musí přeměnit lokální zdroje tepla výměnou starých kotlů na ty moderní. A může se klidně jednat o uhlí, ale s lepším spalováním.

Co bude dalším krokem v I-Air-Regionu?

Budou to workshopy na téma kontroly místních zdrojů spalování za pomoci dronů.

Takže i v Moravskoslezském kraji budete využívat drony?

Uvidíme. Výzkumy prováděny v rámci tohoto projektu nám ukáží, zda je to vůbec reálné.

Ale z úhlu pohledu efektivnosti...

Uvidíme. Těžko předvídat. Nakonec se může ukázat, že drony budou zbytečné, aby dokázaly, že někdo spaluje odpad v kotli.

Bogdan Kasperek, tajemník polské strany euroregionu Śląsk Cieszyński- Těšínské Slezsko.

Měli jsme Air Silesia, Clear border a v současnosti máme I-Air-Region. De facto již 10 let mluvíme o tom, že je potřeba něco dělat... a udělali jsme už něco?

Zrovna oblast ochrany ovzduší, o kterém I-Air-Region je, je řečnickou otázkou. Všechno co uděláme bude pořád málo. Ale zdá se mi, že to co jsme již udělali, alespoň ve výše zmíněných programech, jsou výsledky ve změně způsobu myšlení především příhraničních samospráv. Dnes již nenajdete po obou stranách hranice zastupitele, který bude tvrdit, že žádný problém není.

Dnes již nenaleznete ty proslulé historky rozepsané v českých médiích - jak to tedy je, když v Českém Těšíně je stav ovzduší katastrofální a v polských médiích informují, že je skvěle. To již neexistuje. Došlo ke změně myšlení.

Takže nedochází ke vzájemnému obviňování kdo znečišťuje vzduch?

Povím vám to takto...obviňování bude vždy. Tam, kde jsou lidé, bude i obviňování. Tam, kde je subjektivní myšlení, bude i výsledek subjektivního myšlení. Ale zdá se, že ta změna způsobu myšlení členů samospráv i většiny obyvatel se mění k lepšímu. A co je nejdůležitější - jak na straně české a polské - začínáme mít čím dál víc nástrojů, které jsou výsledkem nejen činnosti na úrovni státu - vlády, ale i regionálních a místních orgánů. Jak krajských, tak obecních v České republice a Polsku. Například proslulá antismogové vyhláška je konkrétním, měřitelným výsledkem. Kromě toho i spolupráce mezi Moravskoslezským krajem a Slezskem nebo u nás - na regionální úrovni.

Myslíte, že bude těžké promluvit lidem do svědomí, aby byli zodpovědní za to, čím topí? Co si o tom myslíte?

Určitě to bude těžké. S jistotou totiž víme, že panuje přesvědčení, že zplodiny z mého kotle přece neškodí. Můžu pořádně zatopit v kotli - vždyť vzduch se z jednoho kotle nezhorší. Ale dobře víme, že tomu tak není. Protože jak se posbírá více takovýchto malých jednotek, vzniká jeden velký celek.

Jedním z nástrojů, za který my v projektu I-Air-Rgion odpovídáme, je vytvoření vzdělávacího centra. Nebude to nová instituce. Budeme pouze jako euroregion odpovídat za vytvoření stálé edukačně-informační-školicí činnosti, která bude spojena s našimi každodenními aktivitami v euroregionální činnosti a bude adresována obyvatelům. Protože není nic lepšího, než pravidelné opakování, že i jeden kotel má vliv na to, co dýcháme.

Obecně na podzim a v zimě v Českém Těšíně a Cieszynie...

Myslím, že těch míst je značně víc. Akorát bohužel zrovna v naší části společné hranice jsou takové rozptylové podmínky, které prohlubuje nepříznivý stav prostředí.

Ale když si vezmu od čeho jsme začínali, tak dnes se mi zdá, že jsme úplně někde jinde než před 10 lety. Avšak bez společných předsevzetí, jakými je současný I-Air-Region, bychom se nemohli posunout dopředu. To jinak udělat nezle. Ale souhlasím, že je ještě mnoho práce před námi.

Zlatodárný antismog

Jak administrativní, tak samosprávní instituce rozhodují, vyjednávají a pracují. A za námi je další topná sezona plná smogu.

Smogový poplach se v Polsku opírá ve velké míře na snímačích kvality ovzduší. Obyvatelé dostávají informace o tom, co dýchájí. Samozřejmě pracují a měří také meteorologické stanice. Varují, aby ve dnech lepící se mlhy na plíce lidé nevycházeli ven.

Tu i tam se objevují iniciativy radních – vjezd aut do měst podle posledních číslic státních poznávacích značek, bezplatné využívání městké hromadné dopravy po prokázání se dokumentem o vlastnictví vozu. Dokonce, jako tomu bylo v případě Ostravy, byla v květnu 2010 podána žaloba za nečinnost při ochraně životního prostředí na Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo dopravy ČR...Ostravané, ale spor prohráli. Místo toho pohnuli s dotacemi na výměnu topných kotlů.

Obyvatelé Polska došli k témuž závěru. Lidé začali podávat individuálně žaloby za odškodnění kvůli „chybějícímu přístupu k čistému vzduchu.”

Zatímco podle hesla „Pomoz si sám a nebe ti pomůže” se začala rozvíjet komerce.
Množí se nabídky na všechny možné čističe vzduchu - do mateřských škol, škol, domů, do aut (nakonec je lepší čistič vzduchu než otevřené okno, nebo procházka na "čerstvém" vzduchu). Poptávka je rovněž po antismogových maskách, které jsou dokonce technicky vyspělé.

Zanedbání systému se odráží v individuální ochraně obyvatel.
Byznys nabírá na síle. Kolektivní ochrana pro lehké dýchání se bortí za stolem vyjednávání...


Zprávy - region krátce


09.05.2018 / Zakopane / Poprad - Vědci z AGH ( Akademia Górniczo-Hutnicza ) a Politechniky v Krakově analyzovali možnost vybudování železničního tunelu pod Tatrami od Zakopaného až po Štrbské pleso na Slovensku. Plány předpokládají prodloužení stávající trasy slovenské „električky“ mezi Popradem a Štrbským plesem až do nádraží v Zakopaném. Vlády obou zemí se shodují nad takovou investici, ekologové se bojí o přírodu.

02.05.2018 / Cieszyn / Český Těšín - Do čtvrtku bude probíhat jubilejní 20. ročník filmového festivalu Kino na Granicy. V letošním programu festivalu, který se koná v Cieszyně a v Českém Těšíně, je připraveno více než 100 projekcí polských, českých a slovenských filmů, stejně jako setkání s umělci a koncerty.

16.04.2018 / Katowice - Byl zahájen prodej společné vstupenky pro šest různých atrakcí ve Slezském parku ( Park Śląski ). Bude tak možné si užít s jednou vstupenkou lanovku Elka, Legendii – Slezské veselé městečko, Slezský stadion, Slezskou zoologickou zahradu, lanový park a skanzen.

11.04.2018 / Opole - V Opolském vojvodství v roce 2017 bylo zakoupeno 920 tis noclehů v hotelech, penzionech a soukromých ubytovacích kapacitách, to je o 100 tis. více než předcházejícím roce. Vojvodství však stále patří mezi nejméně navštěvované oblasti v Polsku.

09.04.2018 / Katowice / Warszawa - Zástupci britské společnosti Tamar Resources se ve čtvrtek sejdou s ministrem energetiky v centrále ministerstva ve Varšavě, ti mají zájem o koupi dolu Krupiński v Suszieci. Důl Krupiński disponuje bohatými ložisky koksárenského uhlí a s vhodnými investicemi má perspektivní ziskovou funkci po dobu několika desítek let. Je neoficiálně známo, že pro opětovné uvedení dolu do provozu se bude muset vynaložit přes 500 milionů zlotých.


Fórum - anketa


Vojvodství Opolské, Slezské, Malopoľské, Moravskoslezský a Žilinský kraj
Pohled osobností regionu na česko polsko slovenské příhraničí...

4 otázky pro:


Vlasta Mudríková

heligonkářka a zpěvačka

1/ Když se řekne česko polsko slovenský příhraniční region, co se Vám v tom okamžiku vybaví?

Spolupráce na úrovni samospráv rozvoj na základě investičních přeshraničních projektů dává velký předpoklad rozvoje kulturních a sportovních přeshraničních aktivit.

2/ Kde vidíte tento příhraniční region dnes?

Z dnešního pohledu se nastartovala v oblasti trojmezí slušná spolupráce na úrovni samospráv a ta se dále přenáší mezi běžné lidi, aby z blízkosti hranice hlavně profitovali ve všech směrech a nebrali ji jako možný problém, ale hlavně jako výhodu.

3/ Kde vidíte jeho budoucnost?

Trojmezí cz / pl / cs je příkladem úspěšné přeshraniční spolupráce, která pramení hlavně z blízkosti jazyka, tradice i rodinného provázání jednotlivých regionů.

4/ Váš tip na návštěvu v tomto regionu?

Tip na výlet jednoznačně Trojmezí Hrčava, Čierneho a polské Jaworzinky a všechny kopce v okolí, z nichž je nádherný výhled na kysucké a Moravskoslezské Beskydy. Samozřejmě Vás zvu navštívit i obec Skalité ze které pocházím, protože můžete zde zažít mnoho kulturně - sportovního vyžití, které naše obec nabízí. Z kulturních akcí mohu vyzvednout tradici goralských slavností, která se každoročně koná a tento rok bude táto akce i pro mě osobně velmi významná, protože si přeberu ocenění osobnost Skalitého z rukou starostky obce. Srdečně Vás zvu 17.6. 2018 do mé rodné obce Skalité.


Juraj Blanár

poslanec NR SR, bývalý předseda Žilinského kraje

1/ Když se řekne česko polsko slovenský příhraniční region, co se Vám v tom okamžiku vybaví?

Určitě moje rodiště, část Trnové v Žilině, odkud to není daleko do Česka i Polska. Jako sportovec mám blízko k lyžování, a na Velké Rači se Polska přímo dotýkáme. Nebo na běžkách po Javornické magistrále z Čadce až na českou Kohútku. Takže první, co mi napadne, že mají tyto tři země k sobě velmi blízko a je na nás, jejich obyvatelích, abychom prohlubovali vzájemné kontakty.

2/ Kde vidíte tento příhraniční region dnes?

Jako žilinský župan jsem se vždy snažil o dobré vztahy s Moravskoslezským krajem i Slezským vojvodství. Výsledkem našich snažení byl i vznik unikátního evropského seskupení TRITIA, se sídlem v Těšíně. Společné projekty odpovídají na opodstatněnost tohoto kroku a je na našich následovnících, aby nepolevili v těchto aktivitách.

3/ Kde vidíte jeho budoucnost?

Ve spolupráci, rozvoji, dalším využívání eurofondů, ale i v budování infrastruktury, jak to vidět při silničním spojení ze Žiliny do Ostravy i Katovic. Pamatuji si, jak absentovali dobré cesty před dvanácti lety, a dnešní stav výstavby je potěšitelnou změnou. Když budou cesty dokončeny, věřím, že se ještě více zintenzivní práce na propojení cyklostezek, běžeckých tras i v přípravě dalších akcí jaký je například skvělý Goral maratón.

4/ Váš tip na návštěvu v tomto regionu?

Míst je tu nepočítaně, které se dají poznávat z kola či na běžkách. Ale rád bych zdůraznil poutní akci, které velmi progresivně rozšiřuje nabídku v duchovním turismu. Už deset let se tam tradičně sjíždějí věřící ze Slovenska, Česka i Polska na pouti. Já sám jsem se této akce zúčastnil vícekrát a nelituji. Skvělý pocit přejít na vlastních nohou tři státy, tři kultury a zároveň moci okusit duchovní zážitek. Předposlední srpnový víkend znamená tedy nejen spojení národů, ale i našich duchovních kořenů. Je dobré, že hledáme to, co nás spojuje, a ne to, co nás rozděluje.


Roman Trzaskalik

Předseda společnosti Park Naukowo-Technologiczny Euro-Centrum Sp. z o.o.

1/ Když se řekne česko polsko slovenský příhraniční region, co se Vám v tom okamžiku vybaví?

Má osobní spojení s tímto regionem jsou výhradně pozitivní a vyvolávají ve mně pocity osobitosti a blízkosti. Za prvé, z rodinných důvodů. Ze Záolží pocházejí moji prarodiče, kteří se později přestěhovali do Slezského vojvodství. Wodzislavský okres je místo mého dětství a mládí. Jsou tam, konkrétně pro mě, důležitá místa. Zjevná je i kulturní blízkost obyvatel tohoto regionu, vzájemné ekonomické a sociální vztahy, ze kterých mám radost a vysoce si jich cením.

2/ Kde vidíte tento příhraniční region dnes?

Jako plnohodnotného člena evropského společenství, který chápe a využívá jeho potenciál. Je to dynamicky rozvíjející se region, s dobrou energií a úžasnými lidmi. Spojuje nás slovanství, historické prožitky, kulturní podobnost a společné zájmy v podnikání. Na jednu stranu umíme spolupracovat, ale také se vzájemně mobilizujeme k činnosti. To přináší schopnou konkurenci mezi jednotlivými tábory tohoto regionu, tím pádem - rozvíjí a způsobuje, že každou chvíli je někdo z nich lídrem.

3/ Kde vidíte jeho budoucnost?

Očekávám další aktivity a rozvoj. Jako jednotliví členové regionu se máme rádi, nebrání nám jazyková bariéra, nemáme hranice. Je to oblast, kde je všude blízko. To zlepšuje jak mezilidské, tak i podnikatelské vztahy. Samozřejmě je potřeba mít na paměti, že nikdy nic není na věky a o dobré vztahy musíme pečovat. Je také důležité, abychom se společně drželi těch samých zásad a hodnot. Pamatujme, že ve spolupráci a jednotě je síla. Společně můžeme udělat víc.

4/ Váš tip na návštěvu v tomto regionu?

Neodkážu pouze na jedno konkrétní místo, protože si myslím, že příhraniční region může nabídnout mnoho. Od krásy hor a pěkných krajin, přes historická bohatství, až po památky a architekturu zdejších měst. Zajímavé jsou také sousední investice do rekreačně-sportovních areálů, a také lyžařské trasy w Szczyrku, ke kterým vede rozvětvená síť silnic.


Kultura


Slezská novinářská fotografie míří k abstrakci

Publikováno: 27.3.2018, Ostrava/Katovice
Autor: Syndikát novinářů Moravskoslezského a Olomouckého kraje
Foto: Janusz Cedrowicz - S nohama v oblacích – 2.cena

Mezinárodní soutěž „Slezská novinářská fotografie“ má za sebou v pořadí už 15. ročník. A taky zná nové vítěze této prestižní přehlídky fotoreportérského umění. Její porotci také zaznamenali nový trend v tomto oboru – nárůst snímků s abstraktním vyjádřením.

Nejvyšší ocenění si ze včerejšího slavnostního předávání cen odnesl Krzysztof Goluch za cyklus "V práci", druhý je Janusz Cedrowicz s fotografií "S nohama v oblacích" a třetí příčka patří Maciejovi Jarzebskiemu za cyklus "Surreal Silesia". Ocenění se dočkala i práce českého autora Martina Straky, nyní už čtyřnásobného laureáta této soutěže. Za snímek pořízený na festivalu BEATS FOR LOVE získal speciální cenu "Katovice, město zahrad".

"Byl jsem jedním z oficiálních fotografů festivalu. Organizátoři si mě najali na jeden den a jednu noc. Hudebních obrázků jsem tam udělal plno, ale tenhle mám nejradši.“, vysvětluje historii snímku oceněný autor a dodává: „Vždy, když fotím koncerty, festivaly, koukám na diváky, chodím mezi nimi. A tento snímek navíc symbolizuje název samotné akce. Byl to jeden jediný záběr. Láskyplná chvíle byla vášnivá a poutavá, nicméně rychlá...“. Porotkyně Kateřina Lata srovnala přístup Martina Straky k zachycení rozhodujícího okamžiku s tvorbou zakladatele moderní fotožurnalistiky Henriho Cartiera Bressona.

Spolupořadatelé soutěže - Syndikát novinářů Moravskoslezského a Olomouckého kraje a Slezská knihovna v Katovicích - letos přijali přes 500 snímků 52 českých a polských autorů. Mezinárodní porota v čele s profesorem katovické Akademie výtvarného umění Marianem Oslizlem jich nakonec do finále vybrala 140.

"Výstava prezentuje různorodost námětů, ale současně ukazuje, že všechny finálové práce jsou na velmi vysoké úrovni.", vysvětluje předseda poroty Marian Oslizlo. Zároveň komentuje nový trend ve fotoreportérské práci: "Měli jsme v rukách práce, které míří více k malířskému umění svou abstraktní formou i pojetím. Porotci hodně diskutovali například o tom, jestli je možné ocenit cyklus fotografií zachycující zdi, barvy sídel apod., tedy v zásadě abstraktní snímky. Dohodli jsme se na ocenění, protože jestli budeme fotožurnalistiku posuzovat přísně, musíme uznat, že i takové pojetí reality d o n&iacu te; patří."

Finálové snímky z 15. ročníku mezinárodní soutěže "Slezská novinářská fotografie" jsou teď k vidění na výstavě ve Slezské knihovně v Katovicích. Odtud se letos na podzim přesunou také do Ostravy.


Média v regionu dnes...


REGION / noviny / inzerce


Firmy v regionu


i-region.eu on-line shopping centre


Podporujeme


i-region.eu music tip


Kontaktní formulář